Druhý dych: Zlaté časy

Romana Tomášková v Tomanovi a lesní panně, Terezka Fadrná ve Svítání, Ilon Leichtová v BlueGate, Šina v Dlhých dielech, svého času Jana Doláková ve Fragmentu. Určitě bychom si mohli vzpomenout i na další baskytaristky. Bratislavská skupina Druhý dych jde v boření zafixovaných genderových rolí ještě dál - ve své sestavě má bubenici. V tomto ohledu patří k průkopníkům, zatímco po hudební ani textové stránce nic moc nového nepřináší. To ale neznamená, že by její album Zlaté časy nestálo za poslech. Naopak, sáhněte po něm, pokud se vám zdá, že melodické folkové písničky vymírají.

Samozřejmě že bych měl upřesnit, že nejde o folk, nýbrž o folkrock - už kvůli těm zmíněným bicím. Jenže "bicistka" Zuzana Škultétyová nás hned v první písni Babie leto přesvědčí, že bubny používá Druhý dych střídmě, jemně a úměrně. Mají pouze lehounce nastínit rytmus písně, aniž by na sebe strhávaly pozornost. Základem je trampsky (či přírodně) laděný text a sice konvenčně zaranžované, avšak velmi dobře interpretované vokály. Doplnil bych ještě výraznou melodii jako třetí ingredienci, avšak to zrovna u poměrně nevýrazné úvodní písně neplatí. Chcete-li si vychutnat opravdu hitovou píseň, zkuste poslouchat od klidnější sedmičky (Ozvenou v nás), od svižné desítky (Zlaté časy) nebo opět od klidnější jedenáctky (Vták).

Žánr Druhého dychu, který jsem pracovně nazval "konzervativní folkrock", od první do poslední písně alba slouží písničce. A i když kapela neoslní stylovými výstřelky, potěší nejen zmiňovanými přísadami (vokály, melodie), ale třeba také pěkným zvukem kytary (Mráz) nebo originální předehrou (V znamení). Ani texty nejsou nijak konfliktní. Vedle přírodní a trampské lyriky (Babie leto, Miesta, Nad ránom) se jako příjemné zpestření vyjímá píseň o odloučení situovaná do městského prostředí Bratislavy (Pod Michalskou bránou).

Booklet alba obsahuje vše podstatné - texty písní, složení kapely, technická data, kontakt, několik fotografií. Rozesmátého staříka s kytarou na přední straně obalu (odkazujícího zřejmě k názvu alba) považuji za velmi povedený vtip. Pokud jde o ostatní fotografie - s usmívající se kapelou, naaranžovanou v různých pozicích - z racionálně nevysvětlitelného důvodu oběma dívkám i oběma mladým mužům ty optimistické pohledy věřím. Stejně jako jim věřím celé album. Neoslnilo originalitou, místy zní až příliš mainstreamově (folkpopová Z nálezov a ztrát s - proč? - česko-slovenským textem), avšak poslouchá se příjemně.