Dáša Vokatá hraje ryzí folk
Pokud pro vás folk znamená především angažované texty s jednoduchým kytarovým doprovodem, patří písničkářka Dáša Vokatá mezi nejpravověrnější folkaře. Její nové album se jmenuje Bojovníci snů a autorka na něm mimo jiné zpívá o Karlu Krylovi, Svatopluku Karáskovi nebo Anastázi Opaskovi, tedy o lidech, se kterými sdílela osud exulanta.
Sociolog Zdeněk R. Nešpor charakterizoval písničkářku Dášu Vokatou jako „autorku, vystupující jen v undegroundových komunitách, která kladla důraz na křesťanské hodnoty a jejich důsledné dodržování ve světě“. Vokatá, která prožila podstatnou část života v exilu v Rakousku, vydala své první studiové autorské CD až v roce 1999. Novinka Bojovníci snů se s eponymním debutem v několika momentech shoduje (Cetky, A já jsem byla šťastná nebo asi nejsilnější Půjdu za tebou).
Stylově jde i tentokrát o hudebně jednoduchý (až primitivní) folk s doprovodem akustické kytary. Klíčové jsou texty, ve kterých Vokatá jednak odkazuje na svou minulost, přátele, dobu exilu (Anastáz Opasek, Děkuji s Karlem Krylů), jednak se obrací k Bohu jako hlavní jistotě (Čekání na milého, Zdeněk Adamec). Zatímco v některých písních autorka explicitně vychází z křesťanství, v jiných záběr svých východisek rozšiřuje („Vzduch voní jarem zas a zas / od Betléma až k Tibetu“).
Vedle písní s obecnou platností album obsahuje i čistě osobní črty jako Čuňas 50, což je píseň věnovaná zakladateli časopisu Vokno Františku Stárkovi k jeho padesátinám.
CD vydala společnost Guerilla Records.
Poslechněte si rozhovor s bubenicí Michaelou Antalovou o mezinárodní skupině Mikoo. 
Poslechněte si pořad o současné hudbě Kurdů. 
