Anglické jahody (recenze soundtracku)

Film Vladimíra Drhy Anglické jahody jsem neviděl a soudě podle recenzí a ohlasů jsem o nic nepřišel. K filmu však vyšel poměrně zajímavý soundtrack, který na ploše jen málo přes půl hodiny soustřeďuje písně, které se nějakým způsobem vážou ke konci 60. let u nás. Některé přímo dobou vzniku a tématem, jiné velmi volně a u dalších si můžeme důvod zařazení pouze domýšlet.

Na albu převažují písně z let 1967–69, přičemž největší důraz se klade na tragický rok 1968. Během půlhodiny posluchač dostane koncentrovaný výtažek tehdejšího českého popu. Popu, který byl oproti normalizačním 70. létům a následující diskotékové dekádě nadprůměrně vkusný. Zatímco Náhrobní kámen Petra Nováka je klasika, irská lidová Danny Boy v podání Karla Gotta je spíše (příjemným) překvapením. Jestliže písně Pavla Nováka, Judity Čeřovské a Václava Neckáře jsou ukázkami slušného, ale dnes už neaktuálního středního proudu, Má malá zem v podání Waldemara Matušky dobu svého vzniku přesahuje (podobně jako Krylův Bratříček, zařazený na albu jako bonus).

Třemi novými písněmi na album přispěl mladý písničkář Tomáš Klus, jehož účinkování však můžeme vnímat jako diskutabilní (proč právě Klus? proč ne někdo, kdo si osmašedesátý rok může pamatovat?). Jenže právě kontrast mezi popovými klasiky s doprovodem orchestrů a moderním písničkářem Klusem působí svěže. Klus se snaží ve svých písních postihnout dvě základní témata filmu: okupaci (Malčik) a lásku (Navěky, Chybíš mi); přitom nenapodobuje své o 40 let starší kolegy. Jeho skladby jsou moderně zaranžované, dobře vygradované, v nejlepším slova smyslu hitové. Tomášův zpěv (podpořený v Navěky kolegy Markem Ztraceným a Anetou Langerovou) se pohybuje na škále od současného popu přes pochodový častuškový styl až po rap, ve kterém se Klus vzdáleně blíží Xindlovi X. Jenže oproti Xindlovi (a ještě více Karlu Krylovi) má Tomáš Klus velké rezervy v textech. Snaží se sice o zajímavé obrazy, ale ne všechny jeho rýmy jsou povedené a použití ruštiny v Malčikovi sklouzává k parodii. Zatímco Krylovi jsme na Rakovině jeho bratry-„zachvatčiki“ nemohli nevěřit, Klusův „malčik“ hloubku osobního svědectví postrádá. Je to slušná popová píseň, nikoli silná písničkářská výpověď.

Pokud se někdy ke sledování Anglických jahod dostanu, bude mě samozřejmě zajímat, jakou roli jednotlivé písně hrají v kontextu filmu. Soundtrack však lze poslouchat i samostatně jako zajímavý výběr skladeb, které se tak či onak vážou ke konci 60. let u nás.

Rok vydání: 2008
Vydavatel: Sony BMG Music Entertainment
Žánr: folk/pop
Celkový čas: 36:31