Wyrton: Jinak to nejde (recenze CD)

Máte-li rádi bluegrass v klasické plně akustické sestavě s kontrabasem a na druhou stranu vám v tomto tradičně americkém žánru nevadí české texty, mohlo by vás nové album východočeské skupiny Wyrton oslovit. Kapela si na nic nehraje, pouze střídá písně volnější s rychlými a ještě rychlejšími.

Melodie jsou většinou převzaté, autorem českých textů je zpravidla mandolinista Honza Roth. Toho rozhodně nemůžeme považovat za velkého básníka. Nápaditý verš nebo originální příběh aby posluchač pohledal, zato frází je v písních víc než dost (Karolino má, Nevěrná). Text písně Ranní déšť (na známou melodii Gordona Lightfoota), jehož autor bohužel není na obalu uveden, dokonce zní jako parodie na řidičskou píseň. Bohužel se domnívám, že kapela píseň jako parodii nezamýšlela. Zklamáním je i úvodní song Petra Kůse Já si věděl rady. Od tak zkušeného autora a textaře bych také čekal něco nápaditějšího než „jako žádná jiná z žen“ nebo „někdo auto má / někdo baráky dva“. České texty přinášejí Wyrtonu i další zrady. V jinak solidním bluegrassovém gospelu Otevři své okno, Noe zpěváka zradí chybná výslovnost hlásky „ř“ a v téže písni se sólista tak soustředí na frázování, až jeho „dí-ívej“ zní nepřirozeně. V písni Opilcova zpověď  se k výše uvedeným nešvarům přidá intonační kolísání – možná v souladu s názvem skladby.

Shrnu-li výše uvedené výtky, vyjde mi, že Wyrton zní jako docela sympatická kapela z přelomu 60. a 70. let, která se pokouší brázdit vlny dosud neprobádaného žánru. Jenže jsme o více než 30 let dál a to, co kdysi vyvolalo na tváři drobný úsměv, dnes musíme považovat za nepřesnosti a chyby. Na druhou stranu leckomu může být sympatické právě to, co jsem naznačil v úvodním odstavci: Wyrton si totiž nehraje na žádné velké umění a je zřejmé, že kapelu její muzicírování v první řadě baví. Pokud tedy nečekáme a nehledáme umění, můžeme se nechat roztančit důvěrně známými melodiemi (Irský déšť), případně ocenit v rámci žánru jemně odvážné aranžérské finesy (irské dudy v Irském dešti, občasné kontrabasové sólo apod.).

Nechci Wyrtonu radit, aby se vrátil k anglickým textům. Naopak jsem rád, když se bluegrassové skupiny nebojí zpívat česky. Jenže vzhledem k obvyklému frázování v tomto žánru je mnohem těžší napsat dobrý český text než – třeba průměrný – text anglický. V případě Wyrtonu bych se v první řadě soustředil na neoposlouchaná témata – třeba i za cenu občasných formálních zaškobrtnutí. Robert Křesťan s Druhou trávou bude asi vzorem nedostižným, avšak jistě inspirativním. Až v další fázi, jakmile se kapela oprostí od omšelých témat a frází, bych zapracoval na básnické „fazóně“. Hráčské zdokonalování s tím vším může jít ruku v ruce, ale už teď pánové hrají solidně a na festivalech regionálního formátu mohou být za hvězdy. K tomu, aby byli hvězdami i na celostátním úrovni, jim ještě pár kroků chybí.

Rok vydání: 2007
Vydavatel: Jiří Mašek – Good Day
Žánr: bluegrass
Celkový čas: 37:20