Čaj do páté: Live Aid - Jídlo na korbě, rock´n´roll v nádrži

Roman Kabelka tentokrát připravil speciální vydání Čaje do páté, ve kterém si připomeneme 40. výročí Live Aid – dvojkoncertu, který ukázal, že hudba může nejen bavit, ale i měnit svět. Dozvíte se, jak vznikla myšlenka „pomoci naživo", jak se hudebníci spojili pro záchranu milionů lidí trpících hladomorem a proč byla tato událost jedním z největších momentů hudební historie. Pořadem budou provázet písně z oficiálního záznamu koncertu, jenž vyšel na DVD v roce 2004. Můžete se těšit na interprety jako U2, Queen nebo David Bowie, díky kterým celá akce získala přízvysko „legendární" a kteří obměkčili diváky po celém světě v přímém přenosu natolik, že dary byly velmi štědré.

Před 40 lety náklaďáky v Etiopii jezdily na rock 'n' roll. A co dnes?

V pondělí 14. července v 16:00 na Proglasu odvysíláme v premiéře speciální vydání pořadu Čaj do páté věnovaný 40. výročí koncertu Live Aid. Tento článek doplňuje pořad o souvislosti, které se do vysílání nevešly – a ukazuje, že vždy se vyplatí nenechat svět lhostejně běžet dál.

Vyprahlá zem namísto šťavnaté travičky

„Toto byla prosperující vesnice na úrodných pláních řeky Barka v Eritreji. V roce 1977 se zde lidé mohli chlubit až pětiset-hlavými stády na jednu rodinu. Ještě v roce 1981 zde rostla tráva po kolena. Ale v roce 1984, po třech letech nepřetržitého sucha, to vesničané nakonec vzdali a připojili se k záplavě uprchlíků, kteří směřovali do stále rostoucích uprchlických táborů v Súdánu a Etiopii."

Těmito slovy a smutnými záběry krajiny začíná dokument Náklaďáky s jídlem a rock ‚n' roll. Popisuje vznik nadace Band Aid, která si vytyčila cíl pomoci lidem ve Východní Africe i přes objektivní překážky. Sucho, které začalo na přelomu 70. a 80. let, bylo jen jedním dílem skládačky v této kritické situaci. Druhým byla občanská válka, která přetrhala zásobovací cesty, a třetím nerovná mezinárodní politika, která často kladla geopolitické zájmy nad lidské potřeby. Tehdy ještě neexistovaly mobilní sítě ani sociální média. Ale svět začínal být propojený – kabely, satelity, živými televizními přenosy. A právě to sehrálo klíčovou roli v příběhu Live Aid.

Band Aid Charity Trust na scéně

Byl podzim 1984 a svět tehdy sledoval televizi jinak než dnes. Co se objevilo na obrazovce, mělo sílu proměnit veřejné mínění i každodenní rozhovory. Byly to i záběry, které přinesla reportáž BBC z etiopského města Korem, které nebylo možné jen tak přejít. Poprvé se totiž utrpení odehrávající se na vzdáleném kontinentu ocitlo v přímém přenosu v obývacích pokojích západního světa.

Irský hudebník Bob Geldof tehdy seděl před televizí jako miliony jiných. Ale místo bezmoci cítil nutkání jednat. Mluvil o tom pořád a s každým, až s s Midge Urem z Ultravox vymysleli, že napíší píseň. Na nahrávání singlu Do They Know It's Christmas? pozvali své přátele a kolegy – hvězdy britské popové scény. Výsledek byl nad očekávání: nejen hudebně, ale i lidsky. Během tří týdnů od vydání singlu začaly do Etiopie létat letouny Hercules s potravinami.

Aby bylo možné vybrané peníze spravovat transparentně a dlouhodobě, vznikl Band Aid Charity Trust. Ten se během několika měsíců stal oporou pro další projekty. Např. hned z počátku v překotném a překvapivém vývoji hrozilo, že britská vláda nevrátí tvůrcům DPH z prodeje singlu.

Pomoc naživo

Koncert Live Aid, který následoval o půl roku později, byl logickým pokračováním, ale i ohromnou zkouškou. Na jednom pódiu v londýnském Wembley a na druhém v americké Filadelfii na stadiónu J.F. Kennedyho se 13. července 1985 vystřídaly největší hvězdy tehdejší hudební scény. Více než 1,5 miliardy lidí sledovalo přímý přenos – ale za tím vším se odehrávala nenápadná a nesmírně důležitá práce.

Bob Geldof a jeho tým jednali s firmami, vládami i televizemi. Přesvědčovali, vysvětlovali, organizovali logistiku. Nešlo jen o "show", ale o skutečnou víru, že když spojíme síly, můžeme zachránit životy. Geldof prý nikdy neměl v úmyslu dělat koncert roku – chtěl mít co naložit na náklaďáky a hlavně ty náklaďáky mít. A přesně to se povedlo.

Záznam, který neměl vzniknout

Bob Geldof původně slibobval vystupujícím, že se jedná o živě vysílanou jednorázovou akci pro charitativní účely, avšak díky televizním stanicím BBC a ABC existuje záznam Live Aid v téměř kompletní podobě. I když uplynulo čtyřicet let, emoce ze záznamů nevyvanuly, naopak jejich hodnota s časem roste. Začalo to být zřejmé již brzy, po samotném konání, proto se, původně režijní, záznamy dochovaly.

Band Aid Trust získal práva na zveřejnění od vysílatelů, proto je možné jednotlivá vystoupení volně shlédnout na YouTube kanálu Live Aid nebo si je poslechnout na hudebních streamovacích platformách. Faktem je, že toto vydání bylo mírně editováno z výše uvedených důvodů na přání autorů, kteří výslovně museli dát se zveřejněním souhlas. V Čaji do páté o Live AId jsme daly přednost záznamům z oficiálního DVD vydaného roku 2004. Obsahuje asi polovinu původní stopáže a je bez úprav.

Východní afrika v (ne)zájmu

Band Aid Charity Trust je tu i po čtyřiceti letech – jako jedna z nadací, jež se neztratila v propasti času. Stále hospodaří s výnosy z původních projektů a spolupracuje s organizacemi jako Mary's Meals, které dnes v Etiopii denně zajišťují jídlo pro desítky tisíc školáků.

Přesto vyvztává palčivá otázka: Proč je Etiopie i dnes synonymem pro hlad, vysídlení a beznaděj? V zemi dnes více než 20 milionů lidí závisí na humanitární pomoci. Kromě přírodních katastrof Etiopii dál sužují ozbrojené konflikty, vnitřní rozvrat a mocenské zájmy, které komplikují distribuci pomoci – podobně jako v 80. letech. Jak upozorňuje Mary's Meals, hlad není problémem nedostatku jídla, ale selhání systému a vůle. Nejde o to, že svět nemá prostředky – jde o to, že je neumíme efektivně využít tam, kde jsou potřeba. Přestože se objektivně zemím ve Východní africe pomáhá dnes méně než před 40 lety, nejsou zatím důsledky současné napjaté situace tak fatální.

Odkaz Live Aid

Dnes některé reakce na odkaz Band Aid jsou rozporuplné. Kritici připomínají, že původní singl „Do They Know It's Christmas?" podával zjednodušený obraz Afriky jako pasivního příjemce pomoci. Nové verze písně čím dál více vyvolávají kontroverzi právě kvůli paternalistickému vedení kampaně. Bob Geldof toto odmítá a říká, „však je to jen popová píseň" a s Magnusem MacFarlane-Barrowem, ředitelem Mary's Meals, se shoduje na tom, že tyto diskuze odvádějí pozornost od podstaty problému, jak dary získávat a proměňovat je na vhodný mix akutní pomoci a té dlouhodobé, která v postižených oblastech posílí suverenitu a soběstačnost - 

Dobrým příkladem moderního přístupu jsou právě projekty jako Mary's Meals - není to cizí velká charita, ale projekt založený na spoluprácis místními komunitami. Nakupuje suroviny od místních farmářů a dává práci místním lidem. Jídlo se tak mění z daru na nástroj důstojnosti a stability tkvící ve vzdělání.

Magnus MacFarlane-Barrow a jeho vrstevníci dospívající v polovině 80. let přiznávají, že příklad populárních hvězd pomáhajících potřebným v rámci Live Aid byl pro jejich generaci inspirující. Potvrzuje to i Midge Ure, jenž je v odstupu let především potěšen, že se podařilo ukázat dalším lidem cestu, jak pomáhat a jak být přitom aktivní součástí příběhu těch, kteří jsou v znevýhodněné situaci.

Užitečné odkazy a zdroje

• Oficiální web Band Aid: https://www.bandaidtrust.co.uk
• YouTube kanál Live Aid: https://www.youtube.com/@LiveAid/playlists
• Fanouškovský web Live Aid: https://liveaid.free.fr
• Live Aid vlastními slovy aktérů: https://www.theguardian.com/music/2004/oct/17/popandrock5
• Článek Mary's Meals o aktuální situaci a Band Aid: https://www.marysmeals.org/news/articles/why-the-band-aid-debate-is-focusing-on-the-wrong-thing