Nové CD bluesmana Coreyho Harrise

Americký kytarista a zpěvák Corey Harris, který byl v roce 2004 hlavní hvězdou festivalu Blues Alive v Šumperku, kombinuje bleus s tradiční africkou hudbou, reggae a dalšími žánry. Nyní vydává nové album, příznačně nazvané Zion Crossroads.
Nové CD amerického „nadžánrového bluesmana“ Coreyho Harrise se jmenuje Zion Crossroads. V materiálech společnosti Classic, která u nás CD distribuuje, čteme: „Hudebník, který se víc než kdokoliv před ním ponořil do kořenů hudby svých afro-amerických předků. Ve svém hudebním vývoji prošel od dřevního blues přes hudbu afrického kontinentu (hlavně Mali) k jamajskému reggae. Muzikant obrovské invence a osobního charismatu. Jeho poslední album je zasvěceno, jak se dá soudit již podle názvu, jamajskému reggae. Početná komunita jeho ctitelů má své zástupce i v ČR, kde Harris již několikrát koncertoval.“
Jedno z jeho českých vystoupení se odehrálo v roce 2004 v Šumperku na mezinárodní přehlídce Blues Alive. Dramaturg tohoto respektovaného festivalu Ondřej Bezr tehdy psal: „Na tom, že je Corey Harris skutečnou celebritou současné bluesové scény, se shodují kritici renomovaných odborných časopisů, pořadatelé nejdůležitějších žánrových festivalů, stavějící jej do hlavních časů, ale i fanoušci bluesové hudby a představitelé souvisejících uměleckých oborů. To, že si právě Harrise vloni vybral režisér Martin Scorsese jako hlavního průvodce pro svůj ceněný dokument o afrických kořenech blues Feel Like Going Home, jistě není náhoda.“
Stručný Harrisův životopis přebíráme také ze stránek Blues Alive:
„Corey Harris se narodil v roce 1969 v Denveru, na kytaru začal hrát ve dvanácti letech jako samouk, inspirován deskami Lightnin’ Hopkinse, které milovala jeho matka. V jeho životopise nechybějí klasické zastávky na cestě k vlastnímu vyjádření: gospely v kostelním sboru, rock’n’roll se školní kapelou, ale i účinkování v pochodové dechovce, kde se uplatnil jako trumpetista a tubista. Po vysoké škole a studijních cestách na čas zakotvil v New Orleansu, kde se živil učením angličtiny a francouzštiny, přivydělával si ale také jako pouliční hráč blues. Stoupající renomé mu nejprve přineslo pozvání do prestižních místních klubů a následně podpis smlouvy s jednou z nejrenomovanějších bluesových vydavatelských firem Alligator. Debut Between Midnight And Day (1995) sklidil značný ohlas – i proto, že se přesně trefil do doby, která po letech opět přála akustickému bluesovému revivalu. Další album Fish Ain’t Bitin’ (1997) se neslo v podobném duchu, Harris však zvýšil důraz na vlastní tvorbu a v několika skladbách ke své resofonické kytaře trochu kuriózně přidal neworleanskou dechovou sekci. Zásadním zlomem v jeho kariéře bylo o dva roky později album Greens From The Garden. Už s kapelou 5x5 (Victor Brown – baskytara, Johnny Gilmore – bicí) začal směřovat k eklekticismu, který je od té doby pro jeho tvorbu příznačný dodnes: již tak široce prezentovaný bluesový idiom je obohacen o prvky karibské a africké hudby. Pro Alligator natočil Corey Harris ještě v roce 2000 poněkud klasičtější, i když opět výborné společné album s neworleanským pianistou Henrym Butlerem Vü-Dü Menž, a s novým projektem přestoupil k dalšímu význačnému vydavateli Rounder. Na albu Downhome Sophisticate (2002) došel ve své všežravosti ve smyslu komplexního chápání černé hudby zatím nejdále – vedle akustických i plně elektrických bluesovek zde slyšíme i písně ve stylu afrického pouštního blues, houpavé karibské rytmy, funkové figury, ba i elektronický experiment.“
Těšme se tedy na novinku, kterou si brzy představíme také na Proglasu.