Sarah MacDougall: Líbí se mi multikulturní Kanada

Rozhovor se švédsko-kanadskou písničkářkou Sarah MacDougall

Jako dítě jste vyrůstala ve Švédsku, dnes žijete v Kanadě. V čem se pro vás tyto dvě země liší?

Kanada je mnohem větší a život je tam více ovlivněn Spojenými státy, alespoň pokud jde o kulturu. Ale je to těžká otázka, protože ve Švédsku jsem vyrůstala jako dítě a v Kanadě žiji už jako dospělá. Pokud jde o život obecně a také o krajinu, jsou si ty dvě země vlastně docela podobné. Podobná je tam například příroda. Ale když jsem poprvé přijela do Kanady, překvapilo mě, že jsou Kanaďané mnohem přátelštější k cizincům než Švédové. To je podle mne velký rozdíl.    

Inspiruje vás spíše kanadská, nebo švédská hudba?

Líbí se mi, jak je Kanada multikulturní. Je to vlastně jedna z věcí, které na ní nejvíce oceňuji. Slyšíte tam samozřejmě všechny druhy hudby. Já se pohybuji na písničkářské scéně, tak trochu v americké písničkářské tradici, ale rozhodně mě ovlivnila také melancholická švédská hudba. Myslím tedy, že moje tvorba je kombinací obou těchto vlivů.    

Témata vašich písní jsou často velmi osobní. Začala jste psát proto, že jste ty věci potřebovala dostat ze sebe ven?

Ano, myslím, že právě tak to bylo. Byla jsem spíše tiché dítě. Písně jsem začala psát v jedenácti letech, abych nějak vyjádřila své tehdejší pocity, ale dlouho jsem je nikomu nehrála. Ale ano, myslím, že to opravdu na začátku byla cesta, jak si sama pro sebe zpracovat okolní svět a své vlastní emoce. A je to tak vlastně pořád, jen jsou teď mé písně pestřejší. Už nepíšu jen o čistě osobních věcech. Někdy si i vymýšlím, a i když to pak vypadá jako můj vlastní příběh, nemusí to tak nutně být.    

Myslíte, že vaše příběhy pomáhají posluchačům, aby si vyřešili svoje problémy?

Často mi píšou lidé, kteří přišli na můj koncert, a tvrdí, že jim moje texty pomohly překonat něco těžkého, například nějakou ztrátu nebo něco jiného, co se jim v životě přihodilo. Takže ano, myslím, že ty písně mohou někomu pomoci. Nepíšu to kvůli tomu, ale myslím, že hudba má v životě mnoha lidí důležitou roli.    

Setkali jsme se během festivalu Maraton hudby Brno. Jak jste se na něj dostala?

V únoru jsem hrála ve švédském Norrköpingu na festivalu Future Echoes a tam jsem se potkala s Davidem a Janou z Maratonu hudby Brno. Ti byli zároveň ve spojení s Corym, který má na starosti hudbu ve městě London v kanadském Ontariu, kde žiji. A London se nedávno stal městem hudby UNESCO, podobně jako jím je i Brno. A tak mě pozvali na tento festival, abych zahrála v rámci UNESCO scény.