Sanyland: Trochu korenia (recenze CD)

Slovenská skupina Sanyland vyhrála v roce 2007 Krtečka od pořadatelského štábu na festivalu Zahrada. O rok později na letní festivaly přijela se svým debutovým albem Trochu korenia. Na Proglasu z něj hrajeme velmi často, písně Vzduch na krídlach, Stenevanhen nebo Dve minúty z našeho vysílání jistě dobře znáte. Nyní si můžete přečíst naši recenzi a případně reagovat v diskusi. Znáte Sanyland. Zaznamenali jste jej v našem vysílání nebo někde na pódiu?
Bratislavská skupina Sanyland nahrála jedno z nejpříjemnějších alb roku 2008. Spíše volná sestava kolem kapelníka a autora Slava „Sanyho“ Gréka hraje zasněnou hudbu, ve které sice text figuruje na jednom z předních míst, avšak instrumentální plochy, pěvecký výraz a kombinace akustických a elektronických nástrojů hrají roli minimálně stejně důležitou. Pokud se navíc na v kapele sejde tolik vynikajících muzikantů, jako jsou Slide & Udu (Martin Zajko a Ajdži Sabo) nebo kytarista Andrej Hruška, nemůže být výsledek špatný.
Sany je originální písničkář, který dokáže úsporným textem navodit jinak nepopsatelnou atmosféru. Typickým příkladem je píseň Vzduch na krídlach, která začíná jakoby zprostředka: „Vzduch na krídlach / odpočíva tiež // precedí sny ktoré neunesieš // zametá živý prach v žihlavách / a vo vode spí suchý v bublinách.“ Krásu ukrytou v jednoduchosti můžeme sledovat i v dalším potenciálním hitu Dve minúty: „Len dve minúty / bez dychu / dotknem sa dna / je modré / ohýba sa / a v ňom tráva / cezo mňa.“ Děj v Grékově lyrice vystupuje do popředí jen svátečně a nenápadně jako například v další textové miniatuře Stenevanhen: „V dome bez dverí a bez okien / ako tráva od kolien / stojíš nahá / dám ti meno Stenevanhen.“
Vedle Sanyho se na slovech písní podílela také zpěvačka Habbiel (anglické texty) a za zmínku rozhodně stojí i verše záhadného Lubíka Skladaného Popoludní: „Popoludní popol popolavej popálil mi čajky tvár / Čajkovský klamár / v pene dní keď kvapky píšu na hmlu očí Popolvár.“ Jde o delší, rozvláčnější a upovídanější verše než u Sanyho, avšak ve zvukomalebnosti a surrealistické náznakovosti se na album Sanylandu výborně hodí.
Nicméně jak jsem už naznačil v úvodu, Trochu korenia nejsou jen zajímavé texty. Skupina si dala velmi záležet na aranžích a potažmo i na zvuku nahrávky. V jednotlivých skladbách slyšíme vedle výborně nazvučených akustických kytar a perkusí také špetku elektroniky a různé podivnosti jako kytaru hranou smyčcem (hostující Daniel Salontay) nebo elektrickou slide mandolínu (Martin Zajko). I když album asi nelze přiřadit jinam než k folku (či díky bicím k folkrocku), s akustickým táborákovým folkem nemá nic společného. Většinovému publiku je Sanyland přístupný snad s přivřenýma očima v úvodní Horoskopicky Happy nebo částečně v anglické Dreamer. Jinde je však hudební složka minimálně stejně zasněná jako složka textová. Stačí zavřít oči a představovat si podobné krajiny, jaké nám Sanyland nabízí v do modra laděné bookletu.
Trochu korenia je album kapely, která se nebojí úletů směrem k alternativě, avšak dělá je tak citlivě, že hudba stále především slouží písničce. Mám na CD několik oblíbených písní: Dve minúty, Vzduch na krídlach, Mamamatatám, Stenevanhen a další. Za nejslabší článek považuji česko-slovenské Modlivky, které mi (ve srovnání s ostatními Sanyho verši) až příliš připomínají (středo)školácké veršování. Album jako celek však řadím k tomu nejlepšímu, co loni (nejen) na Slovensku vzniklo.
Rok vydání: 2008
Vydavatel: Slnko Records
Žánr: folkrock
Celkový čas: 55:37