Profil skupiny R.E.M. ve Slyšte, lidé!
Americká rocková skupina R. E. M. vznikla na samém počátku 80. let a s výjimkou odchodu původního bubeníka funguje stále ve stejné sestavě. V pořadu Slyšte, lidé! si všimneme některých jejích starších nahrávek a jejich úspěchu ve světových hitparádách, zamyslíme se nad obrovským úspěchem této původně studentské kapely a pustíme si také několik písní z nového alba Collapse Into Now. Poslouchejte v sobotu 11. června od 19.15 nebo v úterý 14. června v 16.55.
Když měl kytarista Peter Buck v roce 1988 charakterizovat hudební styl kapely R. E. M., řekl: „Jsou to mollové, záhadné, polofolkrockově baladické písně ve středním tempu.“
První singl Radio Free Europe R. E. M. vydali v roce 1981 u nezávislé společnosti Hib-Tone. Následovalo EP Chronic Town, kterým začala spolupráce s dalším nezávislým vydavatelství I. R. S. První úspěchy přišly v roce 1983 s albem Murmur, ale ještě větší popularity se kapele dostalo v roce 1987, kdy zaútočila na popové hitparády s písní The One I Love. Do té doby vlastně undergroundová studentská formace tehdy ukázala, že dokáže nejen držet krok s dobou, ale že sama bude určovat vývoj v rockové muzice. Jedním z důsledků tohoto úspěchu byla smlouva s nadnárodním vydavatelstvím Warner Brothers a začátek spanilé jízdy do celého světa. K dalším úspěchům skupině napomohl na začátku 90. let celosvětový zájem o alternativní rock, symbolizovaný na jedné straně britskými kytarovými skupinami a na straně druhé americkým stylem grunge. R. E. M. nepatřili ani do jedné z těchto kategorií, ale se svým rozkročením mezi melancholickými akustickými skladbami a garážovým rockem se zalíbili dalším statisícům fanoušků na celém světě. Alba Out Of Time a Automatic For The People z let 1991 a 1992 tak vstoupila do historie světové populární hudby.
Po těchto dvou akustičtějších deskách následovalo v roce 1994 CD Monster. Na rozdíl od předchozích kolekcí bylo přímočaře rockové, dominovaly na něm ostré rify elektrických kytar a inspirováno bylo hardrockem 70. let. Výrazně zabodovalo ve Spojených státech, ve Velké Británii, v Kanadě, na Novém Zélandě, v Rakousku, v Nizozemsku, ve Švédsku a Švýcarsku. Tam všude bylo v hitparádách na prvním místě, a tím se vlastně stalo nejúspěšnější deskou kapely vůbec.
Další zásadní kolekci R. E. M. natočili v roce 1996 a nazvali ji New Adventures In Hi-Fi. „Deska vznikla na cestě a její poslech je zrovna takový – písničky jsou nepřeslechnutelné, ale zároveň zní jakoby mimochodem,“ tvrdí v Rock & Popu Petr Jediný Novotný. A Radek Diestler o 15 let dříve píše: „Nejdelší album R. E. M. působí dojmem kaleidoskopu. Historie skupiny na přeskáčku.“ Kapela sama prý k desce prohlásila: „Není to tak tradiční rock jako na předchozím albu. Je trochu víc disharmonická a zároveň je tam trocha tišších věcí, které jsou možná melodické.“ New Adventures In Hi-Fi bylo poslední album s bubeníkem Billem Berrym, současně poslední album s původním manažerem skupiny Jeffersonem Holtem a také s dlouholetým producentem Scottem Littem.
O následujícího alba Up (1998) skupina funguje ve třech. Prošla si svým nejpopovějších období, v roce 2008 se na albu Accelerate vrátila k přímočarému rockovému zvuku a na novince Collapse Into Now (2011) se jakoby vrací k akustičtějšímu zvuku počátku 90. let.