Plastické pokušení stylového všežravce Cainea
Plastic Temptation je třetí album elektrického sdružení Bedrock v čele s klávesistou Uri Cainem. Tento 53letý brýlatý rodák z Filadelfie s vizáží introvertního intelektuála je známý jako stylový všežravec, který na svých projektech přičichl ke klasické hudbě, klezmeru, ale i stylům jako jungle nebo drum’n’bass.
Uri Caine na svém novém albu Plastic Temptation využívá nejrůznějších aranžérských a stylových postupů. Sóla na akustické piano se mísí s tanečními rytmy, skladby experimentální následují za konvenčními momenty. Muzikanti využívají roboticky zkreslený hlas nebo nasamplovaný zvuk rozbitého skla. Po rytmickém jazzrocku následuje škrčící elektronický úlet a po něm funk-jazzová píseň, ve které hostující Barbara Walker předvádí výkon někde mezi scatující Tinou Turner a Maceem Parkerem. Nejpopovější skladbu alba vystřídá další elektronické intro, uvádějící šestiminutovou skladbu Mayor Goldie. A pak Victrola, zvuková hříčka s klavírem, pojmenovaná podle staré značky gramofonu. Počítačová nápodoba zvířecího řevu (Ink Bladder), garážový (či kuchyňský) zvuk Lunchmeat Concerta či v závěrečné Organ Thunder dusavé variace na jazzové fragmenty ve stylu pozapomenutého popového klávesového hrdiny Guru Joshe, to jsou jen další kamínky do mozaiky, kterou Caine se svými spoluhráči vyskládal.
Vedle Cainea jsou členy skupiny Bedrock baskytarista a kytarista Tim Lefebvre a bubeník Zach Danziger. Jako host na albu účinkuje také Elizabeth Pupo-Walker na perkuse. Album vyšlo na značce Winter & Winter (distribuce 2HP).
(Podle recenze pro časopis Harmonie)