Narajama: Concurrere (recenze CD)

Dějiny kyjovské skupiny Narajama jsou spletité. Obsahují nejen jedenáctiletou pauzu, ale také nikdy nevydané první album Webs nebo desku 3’mej, vydanou dvanáct let po natočení. O tom všem hovořili její členové v rozhovoru pro UNI v lednu 2015, přičemž rozhovor končil optimistickými slovy Milana Lovce Bílovského: „Nápadů máme plno, vidím to na další mohutné pokračování.“ Pokračování výborného, ale bohužel nedoceněného alba Convergere z roku 2014 vznikalo od dubna 2016 do června 2017 v jihomoravském Bzenci a dostalo název Concurrere. Domnívám se, že důležitější než konkrétní význam obou latinských slov (naklánět se, resp. sbíhat) je jejich grafická i fonetická podobnost. Na jednu stranu se nepozornému posluchači mohou obě desky plést, na stranu druhou kapela naznačuje jejich příbuznost a – konečně, po tolika letech – kontinuitu svého vývoje.

Hudba Narajamy stojí na několikerém protikladu: na střídání hlasu ženského (Bohdana Božidara Menšíková) a mužského (Milan Lovec Bílovský), na pnutí mezi hutným rockovým zvukem a dominantními party cimbálu, na prolínání prvků moravského folkloru s něčím, co pro nedostatek jiných výrazů můžeme nazvat alternativou. A k tomu všemu se ještě skvělé doplňují čtyři typy verbálních sdělení: slova beze smyslu à la Čankišou (úvod písně Banana Beat), dadaistické či surrealistické (ale velmi poetické) texty jako například v písni Jíl, texty o něco konkrétnější jako v poctě Talking Heads Hlavy mluvící a konečně texty lidové (Brodil Janko koně). Až suma všech těchto přístupů a kontrastů dělá Narajamu Narajamou. Nestačí tedy slyšet jednu (jakoukoli) píseň z nového alba. Narajama je přesně ten typ kapely, u nějž má smysl poslouchat tři čtvrtě hodiny v kuse a nechat se překvapovat. Od úvodních tónů cimbálu v Nebudeš  ty můj až po závěrečnou hru téhož nástroje v Jílu čeká posluchače skutečně pestrá cesta.

Že je Bohdana Menšíková výborná zpěvačka, víme už z minulých nahrávek skupiny. Zde to znovu dokládá například v Brodil Janko koně nebo v písni Rozséváš, v níž přirozený a přitom naléhavý projev v kombinaci se zajímavým hudebním doprovodem skvěle ladí s textem inspirovaným novozákonním podobenstvím. O tom, že hudba Narajamy stojí na kontrastech a současně na prolínání motivů, nás může přesvědčit skladba Zažehnou, hudebně zcela jiná (dominantní basa, mužský sólový zpěv), ale textem na předchozí Rozséváš navazující (po rýmu „uvadnou/schnou/rozkvetou“ v první písni následuje na začátku druhé „zažehnou/prochladnou“). Předpokládám, že v tomto případě jde spíše o náhodu, ale je to krásný doklad toho, jak náladou a aranžemi různorodé skladby – od Brodil Janko koně  s minimalistickou basou a perkusemi až po elektrorockové Hlavy mluvící – mají nakonec k sobě blízko. Různé proudy, přístupy a inspirace se zde tedy sbíhají, přesně v souladu s názvem alba.

Vydavatel: Indies Scope
Rok vydání: 2017
Žánr: alternativa/world music
Celkový čas: 44:29

http://bandzone.cz/narajama

Článek vznikl pro časopis UNI