Zpívající herec Hugh Laurie v Třikrát z Proglasu

„Kolik herců se už z rozmaru pustilo do hudby a potýkalo se s ostudou?“ Tak zahajuje publicista Tom Komárek svůj článek v Rock & popu věnovaný tomu, že anglický herec Hugh Laurie, představitel oblíbeného doktora House, vydal své písňové CD. V Laurieho případě však o žádnou ostudu nejde, i když současně nepůjde ani na útok na přední příčky žebříčků desek roku. „Pomalu, ale jistě se Laurie začíná zabydlovat na scéně, ale našlapuje zatím opatrně,“ píše se ve zmíněném článku. Samotný zpívající herec prý řekl: „Mám ještě pořád tendenci se schovávat. Vždy mám pocit, že bych měl hrát nanejvýš tak deset, dvacet, maximálně třicet minut. Ale člověk se pomalu otrkává.“

Podle Rock & popu Laurie „už od mládí tíhl spíše k blues, soulu a country než k rocku a popu“. Konkrétně vzpomíná: „Není to tak, že bych pop přímo nesnášel. Prostě si nekupuju popové desky. Mé starší sestry to dělaly místo mě, a tak jsem zdědil jejich desky Beatles.“ Sám si prý kupoval Rolling Stones, protože ty považuje za bluesovou kapelu. Na své album Let Them Talk zařadil Laurie především bluesové standardy a také známý spirituál Battle Of Jericho.

Další český publicista Honza Vedral píše o Laurieho albu jako o „splnění klukovského snu“. Zmiňuje jména dvou osobností, které se zasloužily o to, že album jako celek dopadlo velmi dobře – jsou to producent John Henry a aranžér Allen Toussaint. Dále jako hosté na albu účinkují například zpěvák Tom Jones, Dr. John nebo Irma Thomas. Aranže jsou do velké míry postaveny na dechových nástrojích, v písní zní funk, latinskoamerická a karibská hudba a především hercovo oblíbené blues. Sám Laurie se doprovází na piano a na klavír a jeho hlas se neztrácí ani vedle zmíněných zkušenějších zpěváků.