Ziriab hrají arabské písně o lásce

Arabský hudebník Ziriab žil v 9. století v Bagdádu, kde byl žákem slavného učitele Ishaqa al-Mawsili. Ten však v obavě, že ho talentovaný žák zastíní, na něho zanevřel. Ziriab opustil Bagdád a vydal se napříč tehdejší islámskou říší až do Andalusie, dnešního Španělska. Tam jeho hudební talent dosáhl vrcholu, nejen ve virtuozitě hry na loutnu a další nástroje, ale i v teoretické rovině. Založil hudební školu a přinesl řadu úprav tehdy známých hudebních nástrojů, především arabské loutny, kterou obohatil o pátou strunu a zcela změnil její konstrukci. O mnoho let později, konkrétně v roce 1997 zakládá několik arabských rezidentů v Praze hudební skupinu a jako název si volí jméno dávného hudebníka. Složení skupiny prošlo několika změnami a v současné době ji tvoří dva Syřané: Marwan Alsolaiman (arabská loutna ud, arabská flétna nai, zpěv) a Haitham Farag (zpěv, arabský buben darbuka), a Libanonec Mouin Abu Chahine (zpěv, arabská tamburina daff). Ziriab zpívá převzaté písně ve vlastní úpravě. Jsou to písně známé v celém arabském světě. Některé jsou tak staré, že nelze určit jejich původ. Jsou tedy lidové v pravém slova smyslu. Jiné mají své konkrétní autory, avšak jsou natolik staré a notoricky známé, že se vlastně lidovými staly. Třetí zdroj, z něhož Ziriab čerpá svůj repertoár, představují novější písně, které se však hlásí ke zvuku i aranžmá klasické arabské písně. Na tomto albu jsou písně ze všech tří zmíněných zdrojů. Všechny jsou, jak hlásá podtitul, o lásce, ale přece jenom každá trochu jinak (Převzato z internetových stránek vydavatelství Arta.)