Vyšel poslední elektronický Crossroads

Důvody, proč časopis končí, vysvětluje jeho šéfredaktor Ondřej Bezr v editorialu (na straně 3) těmito slovy:  

„Od května 2011 jsme pro vás v sehraném týmu připravovali tento časopis, kterým jsme podle mého názoru vytvořili na českém mediálním trhu určitý precedens. Ve spolupráci s vydavatelem a autorem myšlenky Crossroads Davidem Gaydečkou, majitelem agentury Joe’s Garage, jsme se pokusili oslovit fanoušky v první řadě bluesové muziky, výběrově i posluchače toho kvalitního z jazzu, world music, folku či rocku. A to formou neobvyklou, totiž prostřednictvím elektronického časopisu. Nevím, jak je tomu v této chvíli, ale jsem si jist, že v takové podobě, tedy hudebního časopisu, který není jen „překlopenou“ verzí „papírové“ tiskoviny, nýbrž vzniká přímo pro čtení na počítači a snaží se využívat možností, které tento moderní způsob prezentace dává, jsme byli na začátku první a jediní nejen v České republice, ale pravděpodobně na celém světě. Alespoň naše poměrně hluboké rešerše žádnou odpovídající „konkurenci“, pracující navíc na výsostně profesionální úrovni, nenašly.

Přestože „živobytí“ elektronického časopisu je relativně nízkonákladové, přes počáteční velmi optimistický nástup se začalo postupně ukazovat, že náklady na vznik každého vydání převyšují příjmy. A tento trend se bohužel v posledních měsících ukázal jako neúnosný. Přes vesměs pozitivní zpětnou vazbu od vás čtenářů, ať už formou korespondence nebo při osobních setkáních, se navíc ukázalo, že poměrně značná část z první vlny předplatitelů otálí s prodloužením subskripce, čímž vydavatel přichází o prakticky jediný zdroj příjmu. Hudba, kterou jsme si předsevzali na stránkách Crossroads reflektovat, je samozřejmě minoritní, byli jsme ale přesvědčeni, že i toto procento českých hudebních fanoušků udrží časopis při životě. Bohužel se ukázalo, že je někde chyba. Osobně stále věřím – a odpusťte mi tento sebevědomý výrok –, že kvalitou časopisu to není. Dávali jsme mu opravdu to nejlepší, čeho jsme byli schopni, a myslím, že projdete-li si zpětně všech osmnáct vydaných čísel, dáte mi za pravdu. Nebyla to náhoda, stále trvám na tom, že v nejužším týmu spolupracovníků, ať se jednalo o novináře či fotografy, se sešel opravdový tým snů, každé zúčastněné jméno v hudebně-publicistické branži skutečně „zvoní“.

Při úvahách, co si se stále ještě novou, ale v některých kruzích již zavedenou značkou počít, jsme dospěli k tomu, že chyba může být v samotném elektronickém formátu. Že prostě velká část z vás možná počítač bere jako „nutné zlo“, určené k práci nebo čistě praktickým úkonům, ale při trávení volného času, ke kterému patří i četba, dává přednost tištěným periodikům. Proto v současné době začínáme pracovat na zjišťování možností vydávání „papírových“ Crossroads. V tuto chvíli vám nemohu říct žádné podrobnosti k tomu, kdy, jak, a zda vůbec se tento záměr podaří zrealizovat. Jen vám slibuji, že na lopatkách ještě zdaleka nejsme a pokusíme se časopis opět, jakkoli v jiné formě, probudit k životu. Byť patrně ne v měsíční, nýbrž větší periodicitě (v tom nám budiž vzorem například čtvrtletník Twój blues našich polských kolegů). O všech novinkách, týkajících se možné budoucnosti Crossroads vás budeme samozřejmě informovat speciálními newslettery i prostřednictvím webových stránek, které samozřejmě budou fungovat i nadále.“

(Citováno z prosincového čísla elektronického časopisu Crossroads. Další informace o časopisu najdete na www.hudebnicasopis.cz.)