Vyšla dvě alba s Karlem Krautgartnerem

Ve vydavatelství Františka Rychtaříka vyšla dvě alba s výběrem nahrávek českého klarinetisty, saxofonisty, skladatele a dirigenta Karla Krautgartnera: Případ ještě nekončí a Karel Krautgartner & Jazzový orchestr Československého rozhlasu. * Karel Krautgartner pocházel z jihomoravského Mikulova, kde se narodil v roce 1922. Jeho hudební dráha začala hodinami klavíru, které jako osmiletý začal absolvovat na nátlak rodičů. Jeho profesorka Marie Nezmeškalová však v chlapci objevila velký talent. Malého Karla brzy zaujalo rozhlasové vysílání a pod vlivem swingové vlny se začal soukromě sám učit na klarinet a saxofon. Svůj první studentský orchestr Quick Band založil ve 14 letech. Těsně před druhou světovou válkou působil aktivně na brněnské jazzové scéně, a to především v okruhu kapelníka Zdeňka Mácala staršího a v orchestru Slavia band v Králově Poli. Profesionální angažmá získal v roce 1942 u Orchestru Gustava Broma. V roce 1957 založil svůj vlastní nonet, který měl v repertoáru jak dirigentovy autorské skladby, tak standardy od George Gershwina a dalších autorů. Krautgartner jako aranžér se v té době snažil především o neotřelost a nové zvukové barvy. Orchestr Karla Krautgartnera se vedle jazzových pódií uplatnil i v oblasti středního proudu populární hudby - doprovázel zpěváky v oblíbené soutěži Hledáme písničku pro všední den. V letech 1960-68 byl Krautgartner dirigentem Tanečního orchestru Československého rozhlasu, ve kterém tehdy působili také například Karel Velebný, Václav Hybš, Luděk Hullan nebo klavírista Kamil Hála. Později těleso působilo ve stejném obsazení pod dvěma různými názvy - Taneční orchestr Československého rozhlasu hrál populární hudbu a Jazzový orchestr Československého rozhlasu se věnoval jazzu a současné vážné hudbě. Dirigenty se stali Josef Vobruba a Kamil Hála, přičemž Krautgartner zůstal uměleckým vedoucím obou souborů. V roce 1965 zařadili američtí kritikové desku Jazz kolem Karla Krautgartnera na deváté místo celoročního žebříčku nejlepších jazzových alb. O tři roky později kapelník podepsal dokument Dva tisíce slov a po okupaci naší země vojsky Varšavské smlouvy emigroval do Vídně a poté žil v německém Kolíně nad Rýnem. Tam také v roce 1982 zemřel.