Vítězové Zahrady 2006 a 2007 ve Slyšte, lidé!

Vítězem Zahrady 2006 se stala prostějovská skupina Létající rabín, která hraje klezmer. Vznikla v roce 2001 na Reálném gymnáziu v Prostějově a původně ji tvořili čtyři tamní studenti. V roce 2003 vydala své první CD Lebedyk un Freylekh a o rok později vystoupila na festivalu ve Švédsku. Druhé a zatím poslední album Tsuzamen vyšlo v roce 2005, v téže době se kapela podílela také na natáčení filmu Poslední vlak, kde hraje – samozřejmě – klezmerovou kapelu. Dnes patří Létající rabín k vyhledávaným hostům přehlídek různých žánrů. Pravidelně hrává například na festivalu pro židovskou čtvrť v Boskovicích. Po vítězství na Zahradě mi skupina řekla, že by ráda svou hudbu posunula ještě víc směrem ke skutečné klezmerské tradici, tedy k čistě instrumentálním skladbám profesionálních židovských muzikantů, klezmerů, z východní Evropy. Postupně se tedy proměňoval repertoár, místo kytary začala skupina čím dál víc využívat violu a místo B klarinetu německý C klarinet.

Na druhém místě skončila na Zahradě 2006 folkrocková skupina Divozel z Košic. Vznikla v roce 2003 a hraje písně svého kapelníka Michala Truschana – na něm je zajímavé to, že i když je Slovák, píše texty česky. Divozel je vedle Krtka ze Zahrady držitelem divácké a interpretační ceny z Trampské Porty.

Na třetím místě se umístila velmi mladá kapela ze Šternberka s názvem 16 strun a šmytec. V době zahradního úspěchu fungovala asi tři roky a už měla na svém kontě zářezy z dětských soutěží Brána a Folkový kvítek. Podobně jako Létající rabín si i 16 strun a šmytec zahráli ve Švédsku, ale souvislosti nehledejte. Skupinu, která dnes už nefunguje, tvořili houslista Vojta Nosek, kytaristé Jirka Kráčmar a Michal Kluka a bubeník Pepa Janoušek. Vycházeli z lidových písní – trošku po vzoru Čechomoru – a snažili se mimo jiné ukázat mladým lidem a dětem, že „lidová píseň není jen dechovka“.

Z Ceny štábu se v roce 2006 radovala další kapela ze střední Moravy, které už také neexistuje – trampští Pupkáči z Lipníka nad Bečvou. Pupkáči fungovali od roku 1999 a hráli především autorské skladby své kapelnice Blanky Prudilové, které při skládání občas asistoval kytarista Michal Hroch Odložilík. Skupina, která se nebála v trampských písních zpívat například o počítačích, slavila úspěchy nejen na čistě trampských festivalech, ale například také na žánrově otevřené Portě a ještě otevřenější Zahradě. Zbylo po ní jedno album s názvem Nepůjdeme spát.

Soutěž písničkářů v roce 2006 vyhrála Jana Šteflíčková, která se mimochodem už jako malá holčička s kytarou objevila na Portě v roce 1990. Mezitím se stala herečkou, získala angažmá v pražské Ypsilonce a dala dohromady svou doprovodnou kapelu Papá Leplée, později přejmenovanou na Kůň. Majitelka školeného hlasu dnes sice Koně dál udržuje při životě, ale zároveň pracuje na sólovém albu, na kterém chce předvést svou současnou pěveckou polohu. Kromě toho občas vystupuje v Praze na akcích Sdružení osamělých písničkářů a pravidelně se vrací i na Zahradu.

V roce 2007 v divácké soutěži vyhrála znojemská kapela Burana Orffchester. Ono „znojemská“ odkazuje ke kapelníkovi Tondovi Macečkovi, jinak známému ze skupiny Lucrezia Borgia. Jinak ostatní členové pocházejí prakticky z celé Moravy. Členové Burany mají za sebou zkušenosti z různých žánrů – historizujícího folku, swingu, dechovky i bigbítu. To, co hrají společně, na první poslech připomene balkánský folklór, avšak kapela vychází i z hudební tradice moravské, bavorské nebo romské. Jejich první album se jmenovalo Nas mnogo a vyšlo v roce 2006 u FT Records, letos jim u Indies Happy Trails vyšlo druhé CD Underworld Music.

Skupina Načas, která byla v roce 2007 druhá, Krtečka získala už na Zahradě 1998. Poté vydala dvě alba a nato se rozpadla. Znovu se dala dohromady roku 2006, vyhrála svou už třetí Trampskou Portu a znovu se také přihlásila do Konkursu Zahrady. Po čtvrtém místě v roce 2006 následovalo o rok později místo druhé, a tedy další zisk oblíbeného hmyzožravce. Pocit při vyhlašování cen popisuje jeden z kytaristů Tomáš Komín: „Nervozita v zákulisí se slila s pocity ohromné radosti, úlevy a asi i zadostiučinění. To všechno určitě nejvíc prožíval náš bubeník Matouš, který předtím nic podobného nezažil.“ Matouš byl totiž v kapele úplným nováčkem.

Na třetím místě skončila roce 2007 skupina Epy de Mye. Hraje autorské melodické folkové písně, ale nevyhýbají se ani jazzovým nebo latinskoamerickým standardům. Sestavu tvoří od počátku bývalý člen skupiny Bonsai č. 3 Honza Přeslička, dále kontrabasistka Lucie Cíchová a druhý kytarista Lukáš Kazík. Zabodovali na Portách nebo na Mohelnickém dostavníku, vydali zatím jedno album Stopy nezmizí a letos se na festivalech chlubí velmi pěkným animovaným klipem k písni Opustíme vzory.

Cena štábu putovala v roce 2007 na Slovensko. Pod hlavičkou Sanyland se skrývá projekt bratislavského písničkáře Sláva Sanyho Gréka a jeho doprovodných muzikantů. Kapela, která hraje Sanyho písničky, v jiném složení fungovala už v první polovině 90 let, a dokonce objížděla sály jako předskokan Jarka Nohavici na jeho turné Divné století. V roce 1997 se však Sanyland na téměř 10 let odmlčel, aby se v nové dekádě vynořil opět v plné síly. Jednou písní přispěli na album písní pro děti Havěť všelijaká a v roce 2008 natočili své první CD Trochu korenia.

Vítěz v kategorii písničkářů Pavel Helan se do Konkursu poprvé přihlásil v roce 2006, ale například u nás na Proglasu už předtím několikrát vystoupil živě. Pavel vystupuje jednak sám, jednak s různými kapelami kolem sebe – od klasické rockové sestavy až po skupinu s houslemi a cimbálem. Vždy tomu říká Pavel Helan a kapela. Je výborným kytaristou – dokonce několik sezón učil na kytaru ve Spojených státech –, dobrým zpěvákem, se zkušeností z klasického sboru, skvělým imitátorem Karla Gotta a vedle toho například působí v revivalové skupině, která hraje hity U2. Písničkář, který si svého keramického Krtka schoval doma „v poličce vedle plyšové želvy a porcelánového kulturisty“, vydal loni své první album s názvem Je(mně) příjemně.