Taliesyn: rozhovor den před Štědrým dnem

Taliesyn natočil 14 písní  alba Zvesela! ve zlínském studiu V během 14 dnů. Kapele se nadále daří nedržet se jediného stylu, takže se sice ještě ve třech písních vrací k ostrovnímu folku baladami Black Is The Colour a Lord Franklin a odrhovačkou The Cobbler. Vedle těchto skladeb zařadila ale i 5/4 blues I Just Can't Keep From Crying a námořnický žalozpěv Sally Free and Easy, výpravnou epopej s barokní vsuvkou Sentimentality, skopičinu Výčepní, z jejíhož textu pochází i název alba Zvesela!, temnou Dead Travel Fast, dva ohlasy českého folklóru Bosé tělo a Viselec, latinku Husy a album končí písní Café, která jako jediná pochází ze života a je tedy i třeskutě dojemná. 

Kapela se také vymezuje k tzv. keltsko-irské škatulce, jak je definována u nás, jak potvrzují slova leadera kapely Jana Bičovského. „Ostrovní folk ražení The Pentangle nebo John Martyn je pro nás nadále inspirací. Nejde totiž ani tak o to, že se rozhlížíme dál než k ostrovům, což jsme dělali odjakživa, ale spíš o to, že ta ostrovní muzika nejsou jen irské balady a tance na způsob ministerstva švihlé chůze. Zejména britský – anglický – folk jako kdyby pro Čechy neexistoval. Prostě harfičky a zamlžený zrak nejsou nic pro nás.“

Pražská skupina vznikla na konci 90. let s ambicí navázat na to nejlepší ze západní folkové scény let šedesátých a sedmdesátých. Největší vliv na její hudbu tehdy měla pozapomenutá britská formace The Pentangle, v průběhu let však Taliesyn zaznamenal zásadní odklon k osobité folkrockové fúzi, kombinující vlivy lidové hudby, folku, blues, jazz i rocku. To i díky personálním změnám mezi debutem – Jižní Amnésie (2007) – a albem Zvesela!.  „Polovinu kapely tvoří noví hráči – na basu Filip Benešovský, na klávesy Jirka Neužil a na bicí Radim Chrobok. S novými členy je znatelnější příklon k jazzu a experimentům se zvukem, také instrumentální možnosti kapely jsou nyní vynikající.“

(převzato z www.indies.eu)