Slyšte, lidé!: Profil bubeníka Pavla Fajta

Pořad zahájíme ukázkou z dnes už legendárního alba Bittová & Fajt, které vydal Panton v roce 1987 a které – jak název napovídá – Pavel Fajt natočil v duu se zpěvačkou a houslistkou Ivou Bittovou. Na veřejnosti toto duo poprvé vystoupilo v únoru 1985. „Iva prý tomuhle spojení od začátku věřila. Bavilo je to spolu tak, že první půlrok zkoušeli denně. Taky byli takřka den ode dne lepší,“ píše o deset let později Jiří Černý v časopisu Folk & country a dodává: „Kvůli společné hudbě omezil Pavel ostatní hraní a Iva odešla z provázku, odmítali však budovat novou kariéru objížděním všech festivalů. Na Portě se neobjevili nikdy. Svou míru svobody si určovali sami. Jejich koncerty se vymykaly jakémukoli tuzemskému srovnání.“

Dále si pustíme ukázky z různých kapel a projektů, ve kterých Fajt hrál, i když se pochopitelně nedostane na vše důležité. Stranou necháme například jeho duo s Mikolášem Chadimou nebo rockovou skupinu Pluto z 90. let. Věnovat se ale budeme novému projektu Pavoon, spojení s německou zpěvačkou a pianistkou Oonou Kastner. Jejich album Levantis je inspirováno melodiemi dávných rituálů a tanců z Levanty, oblasti ve východním Středomoří, mezi tureckou Anatolií a Egyptem.

Dalším projektem, který neopomeneme, je Fajtovo sólové album Drum Trek z roku 2001. Na webu MusicServer se o něm tehdy psalo psalo: „Drum trek je záležitostí výhradně poslechovou, jako kulisa ztrácí svůj význam a jeho jednotlivé části splývají. Když se ale s deskou vypravíte do klidného místa a strávíte s ní aktivní třičtvrtěhodinu, budou to chvíle příjemné relaxace a proměnlivých dojmů.“

Na Drum Trek bubeník navázal o rok později albem Ladakh 567, společným projektem s „etno“ zpěvákem Václavem Kořínkem, zvaným Wendy Zulu. O něm psal publicista Hynek Just: „Pokud již u Drum Treku Pavel Fajt zmiňoval jeho rituální ladění a taneční náladu, pak Ladakh lze považovat za dopracování těchto poloh k dokonalosti. Je to deska méně vrstevnatá a na poslech jednodušší, vývoj, který rytmy jednotlivých skladeb mají, je přímočařejší, předpokládatelnější. Atmosféra nahrávky evokuje více než cokoli jiného pocit z přímé účasti na jakémsi kmenovém rituálu. Rovnoměrný podíl na něm má i rytmická hra na hlas a tělo po všech stránkách přírodního člověka Václava Kořínka, zvaného Wendy Zulu. Přestože je za nahrávkou dost tvrdá, důkladná a technicky náročná práce ve studiu – vrstvení jednotlivých rytmických a nástrojových smyček probíhalo z větší části až v počítači –, vyznívá velmi uvolněně a přirozeně. Filosofie kombinace živých základů s umělým přichucováním a aromatizováním v tomto případě zafungovala – zvláště při představě, jak málo by stačilo k tomu, aby celek vyzněl sterilně a přechemizovaně.“

V pořadu se dále dostane i na jednu ukázku v podání skupiny Dunaj, ve které Pavel Fajt působil na přelomu 80. a 90. let. Skupina, ve které dále hráli například Josef Ostřanský a Vladimír Václavek, zanikla po smrti zpěváka Jiřího Kolšovského. Pavel Fajt po jejím rozpadu založil skupinu Pluto.