Slyšte, lidé! – novinky českých i světových kytaristů

Americký kytarista Joe Bonamassa je minimálně ve své generaci – je mu 36 let – předním světovým představitelem žánru blues. Pochází z amerického státu New York z muzikantské rodiny. Předcházela jej pověst zázračného dítěte – už v 10 letech předskakoval na pódiu slavnému B. B. Kingovi. V současné době dává přednost elektrifikované hudbě, a tedy elektrické kytaře, nicméně loni mu vyšlo živé akustické 2CD An Acoustic Evening. Jedná se o záznam koncertu z Vídně a Bonamassa na něm vystřídá několik typů akustických kytar. V doprovodné kapele najdeme hráče na banjo, housle, mandolu, tradiční severské nástroje nebo akordeon.

Kin je název nového alba jazzového kytarista Pata Methenyho a jeho nové skupiny Unity Group. Ta navazuje na předchozí Methenyho projekt Unity Band, který vedle kapelníka tvořili saxofonista Chris Potter, bubeník Antonio Sanchez a basista Ben Williams. Kromě změny názvu se od sebe obě skupiny liší jedním jménem – původní čtveřici doplnil multiinstrumentalista Giulio Carmassi, který tradičně stavěné kapele dodává podle potřeby další barvy – piano, druhý dechový nástroj, vibrafon… Metheny ještě před vydáním alba Kin svou novinku propagoval hesly jako „celek je více než součet jednotlivých částí“ nebo „platforma, která pokrývá vše, čemu jsem se dosud věnoval“. A že pokud bychom Unity Band brali jako kvalitní černobílý dokument, Kin je jeho 3D verzí. Doplňme, že vedle těchto kapelových záležitostí se Metheny dál věnuje i sólové tvorbě. Nedávno například natočil album skladeb Johna Zorna s názvem Tap, na kterém s výjimkou bicích nahrál všechny nástroje.

Ondra Kozák se původně učil hrát na housle. V devíti letech k houslím přibral kytaru, která se postupně stala jeho hlavním nástrojem. Od svých patnácti let se intenzivně věnuje bluegrassu. V letech 2006–11 získal ocenění Kytarista roku v anketě Bluegrassové asociace. Od roku 2004 pravidelně vyučuje na bluegrassových dílnách, věnuje se také tvorbě stránek s kytarovými tabulaturami. Prošel několika kapelami. Deset let stál v čele skupiny Křeni, původně lokální kapely z Karviné, která začínala na Dětské Portě a se kterou v roce 2009 získal ocenění pro nejlepší evropskou kapelu na festivalu ve francouzském La Roche sur Foron. Šest let byl členem Petr Brandejs Bandu. Od roku 2006 hraje na kytaru a housle se skupinou Fragment, v roce 2011 začal hrát na mandolínu v kapele East-West a na kytaru a housle hraje od roku 2012 také ve skupině G-runs ’n Roses. Je autorem výukových DVD pro hru na kytaru a na housle. Ke svým 30. narozeninám si letos Ondra Kozák nadělil sólové album Ataman, na kterém vedle kytar hraje také na mandolínu, housle, basu a perkuse.

Také své první sólové album nedávno nahrál kytarista Norbi Kovács. Pochází ze Slovenska, je etnický Maďar, ale od roku 1992 žije v Praze. Znát jej můžete ze skupiny Lokomotiva, dále jako člena Ivan Hlas Tria nebo skupiny Olina Nejezchleby Kybabu a na koncertech doprovází také Petra Skoumala. Své CD nazval Takže tak a zařadil na ně především autorské instrumentální skladby, ke kterým přidal tři písně ve své rodné maďarštině. Norbi Kovács na albu hraje na několik kytar a také na ukulele, mandolínu a kalimbu. Chceme-li žánrové zařazení, velmi zjednodušeně bychom mohli mluvit o kytaře folkové nebo ještě lépe akustické bez dalšího upřesňování.

Paulo Mendonça je švédský funkrockový kytarista s portugalskými kořeny. Své první album vydal v roce 1990, my si v pořadu budeme hrát z jeho novinky Does Anybody Wanna Funk?, což je jeho první album po 18 letech mlčení. Nešlo samozřejmě o mlčení absolutní – po celou dobu kytarista koncertoval. Mimochodem velké renomé si v minulosti získal jako spoluhráč Tiny Turner a spolupracoval s americkým zpěvákem Jeffem Scottem Sotem na jeho sólovém albu Beautiful Mess.

Nejstarším kytaristou, kterého vám v pořadu představíme, bude 71letý Belgičan Philip Catherine, ve své rodné zemi skutečná legenda. V 18 letech objel Evropu s triem Lou Bennetta, po vojně nastoupil do kvintetu Jeana-Luca Pontyho a v roce 1971 nahrál své první autorské album. Jazzoví fanoušci na celém světě si jej oblíbili nejen pro virtuózní hru na kytaru, ale především pro kvalitní vlastní tvorbu. Díky tomu všemu ostatně na konci 70. let sbíral ve Spojených státech, ve Francii i v Belgii jedno významné ocenění za druhým. V posledních letech hraje jak s většími soubory, tak v komorních uskupeních. Jednou takovou komorní nahrávkou je aktuální CD New Folks, na kterém se Catherine sešel s německým kontrabasistou Martinem Windem. Ten kytaristovy nahrávky sleduje dlouhodobě a konkrétně přiznává, že velkou inspirací pro něj bylo v roce 1983 album The Viking, které tehdy Catherine nahrál s dánským kontrabasistou Nielsem-Henningem Ørstedem Pedersenem.

Český kytarista Stanislav Barek pozval loni na svůj festival Kytara napříč žánry španělského hráče Tomatita, o kterém řekl: „Je to hvězda první velikosti a je pro nás velkou poctou, že k nám přijíždí krátce po vydání nové nahrávky.“ Tomatito se stal vůbec prvním hráčem flamenca, který obdržel cenu Grammy. Koncertoval s velkými úspěchy po celé Evropě a také v Jižní Americe nebo v Japonsku. V rodném Španělsku měl společné koncerty s Frankem Sinatrou nebo s Eltonem Johnem a spolupracoval také s Chickem Coreou a dalšími jazzmany. Své první album Rosa del Amor vydal v roce 1987, zatím největší úspěch zaznamenal v roce 1997 s deskou Guitara Gitana.

Velkým propagátorem flamenca u nás je Petr Vít, kytarista, který svůj čas tráví střídavě na Moravě a ve Španělsku, dlouholetý dramaturg festivalu španělské kultury Ibérica. Vítovo aktuální album Remembranzas obsahuje výběr nahrávek z let 1996–2012. Jde o snímky čistě sólové i o skladby, do kterých si Vít přizval kolegy.

Švédský kytarista Ulf Wakenius se na své sólové novince Momento Magico snaží ukázat na ploše jednoho alba různé „kouzelné momenty“, které dokáže vytvořit jeden hráč na akustickou kytaru. Každá ze zařazených skladeb má svůj příběh, důvod vzniku, případně důvod, proč si ji Wakenius vypůjčil od jiného skladatele.

Jako posledního si představíme ostravského kytaristu Rudyho Horvata jako představitele jazzrockové fúze. Na svém novém albu Composition 4 nabízí Horvat kolekci 10 autorských skladeb. Základní sestavu kapely vedle kytaristy tvoří saxofonista Jan Tengler, na baskytaru Jenny Krompolc a na bicí Jenny Krompolc mladší. Mezi hosty najdeme lídra skupiny Buty Radka Pastrňáka, klávesistu Borise Urbánka nebo bubeníky Marcela Buntaje a Romana Víchu.