Se Slávkem Janouškem do 80. let
V příštím vydání týdeníku Slyšte, lidé! se budeme věnovat písničkáři Slávku Janouškovi a jeho tvorbě z 80. let. Většina ukázek bude pocházet z dvojalba Kousek Slávy Janouška, které obsahuje nahrávky z Porty, z pražského klubu Na Petynce, z Lucerny a z dalších míst především z let 1984–92. Dalším zdrojem nahrávek nám bude dvojalbum Koncert z pásku 1985, což je rekonstruovaný amatérský záznam z koncertu z Litvínova. Dvakrát sáhneme po Janouškově první studiové desce Kdo to zavinil a dostane se i na album Zůstali jsme doma, které Janoušek nahrál v roce 1988 s kolegy Jaroslavem Samsonem Lenkem a Vlastou Redlem. * Poslouchejte v sobotu 5. června od 19.15 nebo v úterý 8. června v 16.55.
Protože se v pořadu zaměříme na Janouškovu tvorbu z 80. let, nebude samozřejmě chybět ani zmínka o tom, jak prožil revoluční rok 1989. V televizním seriálu Legendy folku a country například vzomínal: „Tehdy jsem na podzim odjel s horolezci do Ameriky. Tam nám říkali takovou větu: Rozmysli se, jak chceš, tady jsi ve svobodné zemi. Ta věta se mi hrozně líbila. Vrátili jsme se 12. listopadu a já jsem tu větu řekl pár lidem. Oni to pustili dál a do pěti dnů to bylo hotový.“ Konkrétně 17. listopadu Janoušek hrál v Praze v klubu Na Petynce. Jak líčí Vladimír Vlasák v knize Folkaři, šlo o tříapůlhodinový koncert. „Hrál jsem tak hodinu a půl a dvě hodiny mluvil o Americe a odpovídal na dotazy. Byl jsem toho naprosto plný,“ vypráví písničkář s tím, že na konci toho koncertu začali přicházet zkrvavení lidé z Národní třídy a hlásili, co se tam dělo.
Pro časopis Folk & country později písničkář uvedl: „Taková data jsou vždy spojena s osobními prožitky, které si člověk už navždy do detailů pamatuje. Toho dne jsem hrál v Praze ve slavném folkovém klubu Na Petynce, když ke konci představení došli zkrvavení účastníci podvečerního průvodu a posléze zásahu Veřejné bezpečnosti na Národní třídě. Hned jsme je zpovídali, co že se stalo. Cosi viselo ve vzduchu a já dal píseň Kdo to zavinil a sál se mnou zpíval: Tak už to spusťte, na co ještě čekáte… Byl to úžasný pocit sounáležitosti. V noci při poslouchání zpráv z rádia Svobodná Evropa mi líčil někdo z diváků, jak už si tuhle píseň zpívali u svatého Václava v lednu toho roku při Palachově týdnu – zaklesnuti do sebe – proti vodním dělům, než je smetl proud vody. – Tu noc jsme ale ještě vůbec netušili, jaké věci se od toho okamžiku daly do pohybu.“
A jak vzpomíná na doznívající dobu normalizace v 80. letech? „Naše písničkářství bylo v 80. letech tak trochu trpěné, přestože se tomu bolševik bránil, jak mohl. Sice tomu nepřál, ale nazadusil nás úplně, a to přesto, že nás zašlápnout mohl kdykoli. Stačilo, kdyby se té věci chtěl věnovat důsledně. Jenže v tom byl naštěstí takový nepořádek, že v jednom okrese bylo zakázáno hrát, v jiném ne. Dokud se ovšem na někoho nezaměřila StB. Pak bylo zle.“
Německá skupina Quadro Nuevo má nové album Inside the Island. 
Konžský hudebník Kizaba vydal nové album Future Village. 
Francouzský akordeonista Vincent Peirani vydal album Living Being IV
