Profil Moniky Načevy ve Slyšte, lidé!
V týdeníku Slyšte, lidé! si představíme zpěvačku Moniku Načevu. Uslyšíte ukázky ze všech sedmi jejích alb – od rockového Možnosti tu sou… z roku 1994 přes několik elektronických projektů až po nejnovější akustický projekt Milostný slabiky. Hovořit budeme o zpěvaččině spolupráci s kytaristy Michalem Pavlíčkem a Justinem Lavashem nebo s básníkem Jáchymem Topolem a připomeneme si také její účinkování v Divadle Sklep. Poslouchejte v sobotu 9. listopadu 2013 od 19.15 nebo v úterý 12. listopadu v 16.55.
„Silné a nadčasové verše, které si žijí vlastním životem“ – tak charakterizuje zpěvačka Monika Načeva básně Sylvy Fischerové, které zhudebnila na svém novém albu Milostný slabiky. Publicista Miloš Latislav si ve své recenzi všímá úlohy zpěvaččina hudebního partnera, kytaristy Justina Lavashe, jehož styl pocitově vychází z blues, ale v jeho hře na akustické i elektrifikované a efektované kytary jsou přítomny také jazz a minimalismus. A dodává: „Takový základ velmi prospívá Moničinu sugestivnímu podání textů, jako vždy výrazně a precizně frázovaných a deklamovaných, s občasným přídavkem bezeslovných vokálních linek.“
Monika Načeva se narodila v roce 1966, po matce je Češka a po otci Bulharka. Od 16 let se věnuje divadlu, hrála v pražském Rubínu, v brněnském HaDivadle a především ji známe z divadla Sklep. Jako interpretka a skladatelka dlouhodobě spolupracuje s Michalem Pavlíčkem a také s básníkem Jáchymem Topolem, jehož texty zpívá na čtyřech ze svých sedmi desek.
Její první album s názvem Možnosti tu sou bylo rockové, vyšlo v roce 1994 a jako producent a autor písní se na něm podílel Michal Pavlíček. V té době také krátce fungovala zpěvaččina doprovodná rocková kapela Načeva, ovšem jen velmi krátce. O dva roky později, v roce 1996, vyšlo druhé album Nebe je rudý, laděné pro změnu do tehdy módního triphopu a natočené v úplně jiné sestavě. Tuto verzi skupiny Načeva vedle zpěvačky tvořili Martin Chlup, Michal Koval, Vladimír Pecha a Jiří Trnavský. Producentem alba byl Jan Muchow.
I další zpěvaččina alba byla laděná do elektronické hudby. Tento trend zatím vyvrcholil v roce 2010, kdy Načevě vyšlo zatím předposlední album The Sick Rose. Deska, která byla původně zamýšlena jako „vedlejší produkt“ výstavy Dakadence Now!, obsahuje zhudebněné básně Williama Blakea, Antonína Sovy, Karla Hlaváčka a dalších dávno zesnulých básníků. Autorem hudby je v tomto případě britský skladatel Tim Wright, který také naprogramoval elektronický doprovod. Novinka Milostný slabiky, na kterém hraje hlavní doprovodnou úlohu akustická kytara, se tak od většiny předchozích zpěvaččiných projektů výrazně liší.
Monika Načeva od svých 16 let hrála divadlo. „Už tehdy jsem ovšem při představení zpívala,“ zdůrazňuje v jednom starším rozhovoru a pokračuje: „Ve všech divadlech jsem měla i nějaké písničky. Vlastně jsem se nikdy nepovažovala za pravou herečku, nikdy jsem netoužila po klasickém kamenném divadle. Když jsem se pak dostala k bigbítu, zjistila jsem, že mi nejvíc vyhovuje stát za mikrofonem a mít za sebou kapelu.“
Přečtěte si rozhovor s
Poslechněte si přehled slovenského folku v roce 2024. 
Poslechněte si pořad o písničkáři Jiřím Smržovi. 
