Profil Jeffa Becka ve Slyšte, lidé!

Jeff Beck se narodil v roce 1944. Hrál se skupinami Del-Tones a Tridents a v roce 1965 nahradil Erica Claptona v Yardbirds. O rok později se však vydal na sólovou dráhu a založil svou skupinou Jeff Beck Group. První sólové album natočil v roce 1975. Na svých deskách spolupracuje s řadou významných osobností – se zpěvákem Rodem Stewartem (členem první sestavy Jeff Beck Group), s klávesistou českého původu Janem Hammerem nebo v 80. letech s tehdy mladým baskytaristou Dougem Wimbishem, který později jako vyhledávaný producent spolupracoval např. s českou kapelou Gulo čar.

Cliff Douse, autor encyklopedie Kytaroví mistři, zdůrazňuje u Jeffa Becka „skvělou sólovou kytaru, brilantně kontrolované harmonie a zkreslení, stejně jako výbornou práci dalších špičkových muzikantů“. Zatímco v 70. letech platil Jeff Beck za progresivního hráče a v 80. letech získal dvě ceny Grammy, v letech 90. se po něm téměř slehla zem. Pouze v roce 1992 spolupracoval na soudtracku k filmu Frankie’s House a o rok později nahrál album coververzí Crazy Legs, které se v americké hitparádě dostalo pouze na 171. příčku – jaký rozdíl oproti prvnímu sólovému albu ze 70. let, které se vyšplhalo až na čtvrtou pozici.

O Beckově situaci v 90. letech píše český publicista a hudebník Ondřej Konrád: „Stárnoucí rocková hvězda si tehdy začala uvědomovat, že podnikavější souputníci jsou už dávno za vodou, zatímco on, podle svého mínění určitě ne méně talentovaný a pracovitý, se musí pořád prát o každou píď pozornosti.“ Z této letargie se mu podařilo vysvobodit až v roce 1999 albem Who Else!, o kterém Konrád píše: „Takovýhle návrat nečekal asi nikdo, neboť jde o muziku silně poznamenanou elektropopem. Tony Hymas se na ní jako producent a většinový autor vyřádil s loopy, počítači, automatickými bubeníky kombinovanými s živým hraním a veškerou studiovou technologií. To vše uzemňoval drtivě ostrý beckovský rock. Chvílemi je toho tuc-tuc příliš, ale Becka jsme přesto vítali zpět.“ Kritika album sice přijala kladně, avšak u publika také příliš nezabodovalo – v Americe místo 99., v Anglii 74. Skutečný úspěch tak Beck zaznamenal až v roce 2010, kdy album Emotion & Commotion obsadilo ve Spojených státech 11. příčku, a stalo se tak jeho druhou nejúspěšnější sólovou deskou. Doma v Anglii se sice dostal „pouze“ na místo 21., ale na domácí půdě to byl jeho úplně největší historický úspěch.

Na albu Emotion & Commotion účinkuje v několika písních zpěvačka Joss Stone. Beck říká: „Chci dovolit lidem kolem sebe, aby byli součástí mé hudby. Je to mnohem zajímavější a zábavnější než v dobách, kdy jsem musel mít vždycky první a poslední slovo.“