Perská tradiční hudba a Advent v gregoriánském chorálu

Perská tradiční hudba a hlasová ornamentace

vede Mahsa Vahdat (Írán)
14. a 15. listopadu, Gradana, Křemencova 10, Praha 1, 10.00–17.30

Advent v gregoriánském chorálu a lidové písni

vede Jiří Hodina

29. listopadu, Únětice a kostel na Levém Hradci, 10.00–16.00 včetně společné snídaně

Hlasohled v listopadu nabídne dvě velmi zajímavé dílny, jako vždy otevřené široké veřejnosti. První z nich je workshop vedený íránskou umělkyní Mahsou Vahdat, jež nabídne praktický úvod do technik a repertoáru staré perské hudby. Účastníci tak budou mít ojedinělou příležitost ponořit se do krásné a působivé hudební tradice Středního východu.

Druhou dílnou je Advent v gregoriánském chorálu a lidové písni. Tu vede náš přední odborník na gregoriánský chorál a aktivní hudebník se širokým záběrem od staré hudby až po aranžmá lidových písní Jiří Hodina. Spolu s ním budeme mít možnost zahájit přípravu na vánoční čas.

Tradiční perská hudba těží z mnoha zdrojů, počítaje v to místní hudební styly, náboženské žánry a lidovou píseň. Tyto melodie existovaly jako základ pro další tvořivou expresi a improvizaci, podobně jako je tomu u jazzové improvizace na Západě. Hudba odráží ústřední koncepty íránské kultury a také islámskou mystiku a tamní kulturní témata, která nalézáme i v jiných formách umění. V neposlední řadě je tato hudba spojována se súfijskou filozofií, a to i kvůli poetickým námětům. Je založena na modálním systému a zvláštní důraz klade na ornamentaci a improvizaci. Hlasové party jsou často zdobeny „tahrirem“ – hlasovou ornamentací podobnou jódlování. Proměnlivost hudebních forem a svoboda v improvizaci jsou takové, že se i jedna kompozice hraná dvakrát stejným hráčem bude lišit v hudební kompozici, formě, trvání a  emočním vyznění.

Mahsa Vahdat vystudovala tradiční perský zpěv u iránských mistrů a také se věnovala hudebním stylům specifickým pro jednotlivé oblasti Iránu. Po islámské revoluci v roce 1979 bylo ženám zakázáno zpívat na veřejnosti a několik dalších let po revoluci směly zpěvačky dokonce vystupovat pouze před ženským publikem a nikdy sólově – pouze společně se zpěvákem-mužem. Byl to skutečně proces vymítání ženského hlasu z živého iránského umění. Přesto ale mnoho zpěvaček v Iránu vystupovalo a vystupuje dál, což se podobá téměř zázraku. Mezi nimi jsou i sestry Mahsa a Marjan Vahdatovy, které ve své zemi organizují ilegální koncerty a také, a to především, vystupují v zahraničí. Jejich repertoár vychází z tradiční hudby, kterou obohacují vlastním výrazem a hudebním názorem. Zhudebňují převážně mystické a milostné básně od význačných perských básníků minulých století jako byli například Hafez, Rumi, Saadi a pracují také se současnou iránskou poezií, která reflektuje společenskou situaci v zemi. Mahsa se aktivně zasazuje v boji za dodržování lidských práv a spolu se svoji sestrou je také jednou z ambasadorek mezinárodní organizace Freemuse, která prosazuje svobodu projevu pro hudebníky a skladatele na celém světě. V poslední době se Mahsa Vyndat zůčastnila řady prestižních světových world music festivalů a značnou pozornost si získalo její CD The Lullabies from the Axis of Evil.

Jiří Hodina vystudoval dirigování gregoriánského chorálu na Conservatoire de Paris a je jedním ze zakládajících členů souboru Schola Gregoriana Pragensis, kde působil 15 let. V roce 1997 založil ženský vokální soubor Schola Benedicta. Je členem souboru Choeur Grégorien de Paris (sbor a známá chorální škola s počátky v 70. letech 20. století spojenými s Olivierem Messiaenem). Dále je jedním ze zakladatelů Českomoravské hudební společnosti (dnes Čechomor); posléze založil vlastní skupinu Marcipán, která se věnuje interpretaci českých a moravských lidových písní. Jiří Hodina vede každoroční gregoriánské kursy ve Valticích a na letní škole duchovní hudby Convivium, kterému předcházel v roce 2003 gregoriánský seminář Canta et Ambula.

(Oficiální tisková zpráva; více informací na www.hlasohled.cz)