Opory hvězd: Petr Vavřík

Jedním z mnoha alb, na kterých se Petr Vavřík coby mistr zvuku z vyhlášeného zlínského studia V podílel, bylo CD To se to hraje…, Andělem oceněný debut vsetínských Žambochů. Kapelník Honza Žamboch na spolupráci vzpomíná: „Petr vnášel při nahrávání žamboší desky do našich duší klid a mír, sršel vtipem a jakoby mimoděk obsluhoval dvoupalcový magnetofon a třímetrový mix a bůhví co všechno ještě dalšího. Jeho svatá trpělivost a naprostá profesionalita byla hmatatelná a člověk se o ní mohl opřít, přikrýt se jí, nebo po ní skákat ve studiovém rauši. A když mu položil s úsměvem náš hudební režisér Lukáš Španihel otázku, jestli náhodou v písničce Krátká paměť neslyší bezpražcovou basu a neví třeba o nějakém basákovi, který by to do těch 7/8 zvládl nahrát, bylo za pár minut vše nahrané.“

Na to, čeho si na svém kolegovi z „Véčka“ váží, jsem se zeptal také Ivo Viktorina. Ten odpověděl: „Vavřa je pro mne především synonymem spolehlivosti, tvrdošíjného trvání na vlastním názoru a bezelstnosti. Pro mladé basisty je to guru a to zcela oprávněně. Nejen pro všechny jeho vyhrávky na bezpražec na spoustě nahrávek či bláznivá sóla v Butech či Laputě. A pro všechny, kdo z jakýchkoliv pohnutek tápou v harmonii, je jako slepecký pes, který tyto zoufalce bezpečně dovede domů.“

Další kapelou, se kterou se Petr ve studiu setkal, byl slovenský ZVA 12-28 Band. Hráč na harmoniku Boris Čiampor vzpomíná: „Před nahráváním alba Hrubá múka jsme hledali nějaké analogové studio a kamarád z kapely Maraca nám pouštěl nahrávky ze Zlína. Když nám ještě řekl, že za mixem tam sedí basák z kapely Buty, bylo rozhodnuto, protože tehdy jsme dost frčeli na jejich albu Normale. Spolupráce s Petrem byla těžká pohoda a zvukově určitě posunula naši kapelu o kus dopředu. Proto jsme se rádi o dva roky později do Zlína vrátili s novým albem.“

Kompletní profil baskytaristy a mistra zvuku Petra Vavříka najdete v červencovém čísle měsíčníku Folk & country.