Novinky z world music ve Slyšte, lidé!

V hudebním týdeníku Slyšte, lidé! se budeme věnovat několika novým albům z oblasti world music. World music je umělý termín, který vymysleli prodavači hudebních nosičů a publicisté v Anglii v 80. letech proto, že neexistoval jiný jednotný termín pro exotickou hudbu, která se v té době začala ve větší míře prodávat. World music tedy není žánr, ale souhrnný termín pro mnoho hudebních stylů a žánrů, za nimiž se skrývají stovky a tisíce příběhů a desítky kultur.

Nám bude jako první zpívat Kreolský sbor z Kuby neboli The Creole Choir of Cuba. Jeho nové album se jmenuje Tande-La, což v kreolštině znamená Poslouchej. Karibští zpěváci vyprávějí příběhy svých haitských předků, kteří byli násilím dopraveni na Kubu, aby zde pracovali v otrockých podmínkách při sklizni cukrové třtiny a kávy. Právě otroctví – a to jak historické, tak současné skryté – je hlavním tématem, které se desetičlenný sbor snaží při svých koncertech po celém světě šířit a připomínat. Karibská kreolština, ve které soubor zpívá, je druhým nejužívanějším jazykem na Kubě a celkově jí hovoří téměř milion lidí. Vychází z francouzštiny, afrických nářečí a dalších jazyků a vedle Kuby je rozšířená zejména na Haiti.

Z Kuby se přesuneme na opačnou polokouli. Zpívat nám bude indický zpěvák Kailash Kher se skupinou Kailasa. Kher je v Indii považovaný za popového zpěváka, avšak jeho tvorbě je ovlivněná i tradiční indickou hudbou. A právě v kontrastu se sborovým zpěvem Kuby vynikne i šíře nadžánrového pojmenování world music, do něhož se obojí dobře vejde. Kailash Kher se do značné míry angažuje ve filmech indické provenience, tedy v takzvaném Bollywoodu, a jeho diskografie čítá několik desítek položek. Kromě toho se na dalších albech podílel jako hudební režisér a textař.

Skupinu Sierra Leone’s Refugee All Stars tvoří muzikanti, kteří museli uprchnout ze své vlasti v západní Africe. Publicista Jiří Moravčík píše v časopisu FOLK: „Příběh Sierra Leone’s Refugee All Stars dokládá, jak marné je v Africe cokoliv od sebe oddělovat – mírotvorné rastafariánské poselství je jeho součástí podobně jako písňové obrazy hrůz, ale ve finále všechno zní jako overtura do tanečního ráje.“ A jak to tedy je s muzikanty, které budeme poslouchat, a jejich africkou vlastí? Moravčík vysvětluje: „Členové skupiny se do míst, kde jim kdysi rozedrali život na cucky, vyvraždili rodiny, znetvořili děti a podpálili baráky, nakonec vrátili. Ještě předtím, uprostřed apokalypsy, brali do rukou kytary a v uprchlických táborech hráli krajanům odvázané reggae málem k metání kozelců.“

V další části pořadu nás čekají zvukové plochy a střet několika hudebních kultur. Poslouchat budeme londýnskou skupinu Afro Celt Sound System z výběru jejích největších hitů Capture. Skupinu založil producent a kytarista Simon Emmerson a jejím členem je například irský zpěvák Iarla Ó Lionáird, u nás známý například díky spolupráci s Čechomorem. V hudbě kapely se mísí taneční rytmy s vlivy irské a africké tradiční hudby a ty zase a ambientními instrumentálními plochami.

Ve Velké Británii pak ještě chvíli zůstaneme. Dne 24. listopadu 2010 vystoupí v Praze v rámci série Respect Plus skupina Les Triaboliques, o které na stránkách pořádající agentury Rachot čteme: „Výjimečné spojení tří kultovních postav britské scény – Lu Edmonds byl jedním z vizionářů punkové éry, který prošel skupinami jako PiL či The Damned a dnes hraje s Billy Braggem a Yat-Kha. Justin Adams získal světové renomé jako spoluhráč Roberta Planta a Ben Mandelson, virtuóz na mandolínu, hudební dobrodruh a producent, je jedním ze zakladatelů festivalu Womex. Společně vytvářejí žánrově mnohotvárnou hudbu, s kořeny v blues i punku, kořeněnou mimoevropskými nástroji jako je loutna saz či turecké banjo cümbüş, na které hraje Lu Edmonds. Justin Adams do této směsice přidává autentické pouštní blues, které načerpal jako producent africké skupiny Tinariwen či spoluhráč gambijského muzikanta Juldeha Camary.“

Dne 6. listopadu vystoupí také v Paláci Akropolis v Praze senegalský hudebník Cheikh Lô. V Senegalu sice žije od roku 1978, avšak narodil se v Burkině Faso. Původně se věnoval senegalskému stylu mbalax a dnes je považovaný za jednoho z největších géniů nejen senegalské, ale obecně africké hudby. Hraje na kytaru a bicí, zpívá, skládá hudbu a hovoří se o něm jako o jednom z mála umělců černého kontinentu, kteří se vymykají všem žánrovým škatulkám. Světu se představil v roce 1996, tedy v době, kdy západní publikum znalo senegalskou hudbu jen prostřednictvím jeho slavnějšího krajana Yousou N’Doura. Zatímco N’Dour vycházel z už zmíněného stylu mbalax, Lô se velmi brzy začal orientovat na směs různých žánrů. I díky tomu si vysloužil uznání od odborné veřejnosti i fanoušků po celém světě a právem se může chlubit Řádem lva od senegalského prezidenta. Na koncertě v Praze bude Lô představovat své nové album Jamm.

Na závěr se vrátíme do Londýna, který je dnes jedním z hlavních světových center nadžánru world music. O kapele Peyoti for President píše publicista Jiří Moravčík: „Už dlouho se na scéně world music neobjevilo tak výrazné jméno.“ V kapele, která letos v létě vystoupila na festivalu Colours of Ostrava, se objevují muzikanti z různých zemí – podobně jako v Afro Celt Sound System. V rozhovoru pro časopis UNI říká člen kapely, původem kolumbijský baskytarista Luis Castenada: „Členství v kapele mi ukázalo, jakou výhodou je, když spolu pracují lidé různých národností, původů, lidé s různými přístupy. Protože jsme taková mixovaná kapela, je pro nás pak těžké odpovídat na otázky typu Jak byste vaši kapelu definovali? nebo Co za styl tedy přesně hrajete?“