Milan Valenta: Návrat po 15 letech

V připravovaném rozhovoru pro časopis Folk & country shrnuje své hudební aktivity do konce 80. let:

„Hrát v kapelách jsem začal po sedmiletém chození do houslí, na samém začátku 70. let. Samozřejmě jsem k tomu také přidal kytaru a během studia na gymnáziu jsem hrál ve dvou countryových skupinách. Zkoušel jsem to také s místní bigbítovou kapelou a první vlastní písničky jsem začal psát, když jsme hráli folk ve dvojici s jedním kamarádem. V roce 1974 jsem přišel studovat do Prahy stavařinu a dostal jsem příležitost hrát jako host v pořadech Jaroslava Hutky v Klubu v Čáslavské. To byl výborný vstup do tehdejšího folkového světa. Poznal jsem tam ostatní již zavedené nebo začínající písničkáře a využil možnosti hrát na jiných pražských folkových scénách: v Divadle v Nerudovce, na Baráčnické rychtě a dalších. Koncem 70. let mě a Jirku Mazánka oslovil Vlasta Marek, který tehdy právě rozpustil jednu ze sestav „elektrického“ Amalgamu a přišel s nápadem sestavit akustický Amalgam. To byla příjemná spolupráce, vytvořili jsme několik komponovaných pořadů, jeden například na verše indického básníka Rabíndranátha Thákura. Vyvrcholením naší činnosti pak byla účast na Pražských jazzových dnech v roce 1979. Celá osmdesátá léta jsem hrál sám jako lidový hudebník své písničky, s Jirkou Mazánkem jsme připravili společný pořad, který měl název Nalézání sebe, a také jsem občas jezdil na koncerty s Petrem Lutkou a Petrem Freundem.“

Na začátku 90. let se Valenta ze scény stáhl, načas odjel do Francie a poté se naplno věnoval své profesi, stavebnictví. Až nyní se vrací se svým prvním sólovým albem Kdy všechno končí i začíná. O jeho vzniku říká:

„Největší kus práce na albu udělal můj kamarád Michal Ditrich a já jsem mu za to moc vděčný. Natáčeli jsme u něj ve studiu, on mi nahrál basové party, pomáhal svým názorem s aranžemi a mixoval. Houslistu Pavla Cingla znám z dřívější doby, poměrně rychle jsme se domluvili na natáčení a on se mnou odehrál i některé koncerty. Štěpán Smetáček na bicí do toho vnesl své zkušenosti z hraní v mnoha jiných kapelách i znalosti studiového hráče. Mladá, talentovaná houslistka Monika Mošová hraje v jedné písni, ale zůstala se mnou dále na koncertní vystupování a počítám s ní na další připravované CD.“

A proč se album jmenuje právě Kdy všechno končí i začíná? „Název alba jsem vybral podle jedné z písniček. Je v tom trochu symbolika stejně jako v textu té písně. Jde o to být v tom teď a tady, v této chvíli, v tomto okamžiku, kdy všechno končí a současně i začíná. Je to takové to neustálé uvědomování si sebe sama, života kolem, skutečného a pravého bytí. Umět  si sáhnout na esenci života, dotknout se štěstí, Boha…,“ říká písničkář.