Marta Töpferová: New York člověka pohltí

Rozhovor s Martou Töfperovou

Marto, jak jste se seznámila se svými chilskými spoluhráči, Alejandrem Sotem Lacostem a Cristianem Carvachem?

Mí spoluhráči žijí mezi Chile a Berlínem a já jsem se s nimi seznámila skrze hudbu. Cristian Carvacho, který hraje na andskou mandolínu charango, sledoval několik let mé nahrávky a přál si, aby mě někdy uviděl hrát živě. Před dvěma lety jsme hráli v jiné sestavě v Berlíně, Cristian přišel na koncert a řekl mi: „Už několik let tě poslouchám a strašně rád bych si někdy s tebou zahrál.“ Tak vznikla tato spolupráce. No a Cristian převedl svého skvělého kolegu ze Santiaga de Chile, výborného písničkáře a hudebníka Alejandra, který hraje na kytaru, akordeon a klavír a sám také píše nádherné písně. Já jsem se však zamilovala do úplně všech latinskoamerických stylů, jako je venezuelské joropo, vals, gaita, kolumbijská hudba…

Čtvrtým členem vaší „evropské skupiny“ je český kontrabasista Tomáš Liška, se kterým spolupracujete už delší dobu. Zpívala jste i na jeho autorské desce Invisible World. Jak tato vaše spolupráce přes oceán funguje?

Mně se od začátku líbilo, jak Tomáš hraje. Nejprve jsme spolu začali vystupovat po Česku a pak jsme procestovali Evropu – Španělsko, Německo, Francii, Itálii, Maďarsko. Hráli jsme v různých sestavách, například v triu s houslemi, a společně jsme začali i skládat. Když jsme zrovna každý na jiné straně oceánu, posíláme si nápady na dálku. Mne například hrozně oslovila Tomášova deska, ještě když vznikala. Řekl mi, že v jedné písni pořád slyší můj vokál, ale že na tu písničku nemá text. Tak jsem se rozhodla, že něco zkusím napsat, a přišlo to dost spontánně. Jinak mi texty většinou trvají dlouho, ale tato píseň mě dost oslovila, a tak jsem svůj vokál ráda na dálku natočila.

Zpíváte často o přírodě, ale velkou část života trávíte ve velkoměstě. Nacházíte vůbec čas vyrazit někam na venkov, cestovat po Státech…?

Málokdy, New York člověka pohltí a je těžké si vzít delší volno, když žijete v tak drahém městě. Ale musím říct, že poslední dobou mě to z různých důvodů táhne sem do Česka. Teď tu budu až do konce července a doufám, že si najdu čas i na nějaký venkov a lesíček.

Hrajete na cuatro. Odkud tento nástroj pochází?

Cuatro je venezuelský národní nástroj, ale existuje i v Kolumbii. Tradičně se používá v hudbě z planin, los llanos, společně s kolumbijskou nebo venezuelskou harfou a s maracas. Ve Venezuele však nachází uplatnění i v mnoha dalších stylech na pobřeží i ve vnitrozemí. Cuatro má čtyři struny v ladění A-D-Fis-H a hraje se na ně převážně rytmicky.

Jaké jsou další rozdíly oproti kytaře?

Výhodou je velikost, s cuatrem se dobře cestuje. Ale já jsem si především strašně oblíbila ten rytmický zvuk nástroje. Dobře se mi při něm skládá, ráda se na něj doprovázím. Hraju hodně tradičních rytmů, jako je joropo, vals nebo gaita, ale dobře se mi s ním hrají i mé autorské skladby.