Lasse Matthiessen: Nepoužívám mnoho not

Rád cestuji, ale zároveň je to něco, co každý z nás musí ve svém životě dělat. Všichni cestujeme, ať už fyzicky, nebo jen v našich srdcích a myslích. A o tom je ta píseň. Některé věci v životě mě nutí cestovat. Nejenom jako člověka, ale také obrazně, tím, jak přemýšlím, co prožívám.

Bytové koncerty jsem hodně pořádal v Nizozemsku, v Německu, v Rakousku, ale také v Dánsku. Myslím, že je stále více zemí, kde můžete takto jako hudebník představit svoji hudbu. Ale koncertoval jsem například vícekrát v Polsku, a tam je to pro lidi zatím nová zkušenost. Ale právě to se mi líbí. Lidé na to nejsou zvyklí, jsou trochu nervózní, říkají si, že když se jim mé písně nebudou líbit, tak budu třeba smutný. A když pak začnu hrát a já vidím, že se jim to skutečně líbí, je to opravdu silný pocit. To se mi moc líbí.

Nápad natočit album Carry Me Down vznikl tak, že jsem hrál jednu píseň se svým velmi dobrým přítelem Ianem Fisherem ze St. Louis ze Spojených států. A on mi řekl, že je to skvělá píseň, ale že to, jak ji hraji, je velmi špatné. Hrozně jsme se tomu smáli, protože on je takový přímý. Já bych to takhle přímo neřekl, ale rozuměl jsem, jak to myslí. Pak mi ukázal, jak by to zahrál on. A já jsem si řekl: Proč bychom to takhle nezkusili udělat i s dalšími mými písněmi. Pak jsme měli koncert u mě v bytě v Kodani, přišla tam i ona islandská dívka, zahrála své písně a nám se velmi líbily. A tak jsme ji požádali, aby se k nám přidala. Jmenuje se Halla Nördfjörd, což znamená „severní fjord“, a vtipné je, že Ianovo příjmení je Fisher, „rybář“. Obojí tedy souvisí s mořem. Já mám mnoho přátel v Norsku, norštině rozumím, protože je velmi blízká dánštině. Pronajal jsem si tedy chatu u moře a tyto písně, ve kterých hraje moře často důležitou roli, jsme tam společně nahráli.

Prostředí nahrávku velmi ovlivní. Písně na svá jiná alba jsem nahrával například v Berlíně, v Kodani nebo v Paříži a to místo vás vždy ovlivní. Jdeme například ven a někdo vám chce prodat croissant. Nebo vám šlehá do obličeje sníh a vítr. To vše si potom nesete zpátky do studia. Takže ano, místo nahrávku ovlivní a stalo se to tak i na tomto mém albu. Měli byste z toho cítit, že byla zima, všude byl sníh a led.

Chtěl jsem být jazzovým kytaristou. Ale po roce intenzivního zkoušení jsem zjistil, že nejsem zas až tak dobrý a že by bylo lepší, kdybych zkusil prorazit s vlastními písněmi. Mé písně nemají složité melodie, nepoužívám mnoho not, ale říkám to, co chci sdělit. A to už dělám těch osm nebo deset let.

(Z rozhovoru s dánským písničkářem Lassem Matthiessenem pro Radio Proglas, 2016)