Josef Klíč: Interpret musí souznít s autorem

20. ledna 2014 Aktuality, Alternativní hudba Autor: Milan Tesař

Violoncellista Josef Klíč, koncertní mistr Národního divadla v Brně a současně alternativní hudebník a skladatel, byl hostem našeho pořadu Jak se vám líbí na podzim 2013. Představil vám své album Requiem za Magora. Nyní vám přinášíme několik krátkých ukázek z rozsáhlého rozhovoru s Josefem Klíčem, který vyjde na serveru Brno – město hudby.

Rozhovor s violoncellistou Josefem Klíčem

(Ukázky z rozhovoru, který s Josefem Klíčem připravil Milan Tesař pro server Brno – město hudby)

Pocházíš z východních Čech, ale já tě mám spojeného s Brnem. Jak ses tedy sem na Moravu dostal?

Narodil jsem se v Moravské Třebové, konzervatoř jsem vystudoval v Pardubicích a potom jsem šel do Brna na JAMU. Ale už jako náctiletý student jsem do Brna – do Alterny a dalších klubů – jezdíval na koncerty alternativní hudby.

Podílel ses na třech deskách písničkáře Záviše, což je autor – řekněme – dost svérázný. Musíš s jeho vnímáním světa souznít, abys s ním mohl spolupracovat?

Jako interpret musím vždycky souznít s autorem, i s takovým, který může být i čtyři sta let po smrti. Musím vědět nebo aspoň tušit, co zamýšlel. Měl bych znát historické souvislosti, musím vědět něco o jeho životě a tvorbě a tušit, co asi chtěl svou hudbou vyjádřit. Podobně je to i u textů. Ale v tomto případě se necítím jako skladatel. Se Závišem, stejně jako s Járou Neduhou nebo některými kapelami, nehraju vlastní skaldby. Hraju jejich věci, do kterých pouze přidávám své prvky, podmalovávám je svou hrou. Spíše než skladatel jsem v těchto případech „improvizátor s řádem“.

S Járou Neduhou jsi v roce 2005 natočil písničkářskou desku Je láska z darů Božích. Ale tíhl jsi někdy jako posluchač k folku?

Já bych možná rozlišil písničkáře a folk. Folk jako takový mi byl, je a bude protivný. Připadal mi vždycky neupřímný, vylhaný, strašně na efekt po textové i hudební stránce. Například Nedvědům nevěřím ani brnknutí. Ale písničkáři, to je úplně jiná kategorie. Třeba Vláďu Mertu mám hrozně rád.

Ještě jiným typem spolupráce než hraní s písničkáři byla tvá společná alba s básníkem Jaroslavem Erikem Fričem – S kým skončila noc (2006) a Na každý den napsals smrt (2010).

U Friče jsem kompletním autorem hudby. Další zajímavá spolupráce byla s Pavlem Fajtem na jeho albu Souhvězdí Santini. Tam jsem se podílel na skladbě Cleidos, kterou jsme natáčeli v kostele ve Křtinách. A i v tomto případě bych řekl, že s výjimkou bubnů jsem jejím autorem.

Živí tě klasická hudba. Vzpomeneš na některý sólový koncert z poslední doby, který byl pro tebe zvlášť významný?

Asi před čtyřmi lety jsem s Komorní filharmonií Vysočina znovu premiéroval Koncert pro violoncello a orchestr Pavla Vranického, který se hrál pouze v době svého vzniku a pak na staletí zmizel. Až nedávno se objevily noty v archivech. Teď například se souborem Musica Nova hrávám Haydnův violoncellový koncert.

NyníHudební siesta
Skladba: Klavírní koncert č. 3 d moll, op. 30 (1909) - II. Intermezzo. Adagio; Autor: Rachmaninoff Sergei; Dirigent: Brauner Tomáš; Sóla: Vondráček Lukáš - klavír; Soubor: Symfonický orchestr hl. m. Prahy FOK
13:30Písně
14:00Nedělní pohádka
14:15Písně
14:30Blahopřání
16:00Písničky z archivu
16:30Synkopy na kanapi

Rozhovor v časopisu KAM v Brně

Tesar-Milan_studioRaPg2025_fotoViolaHertelovaPřečtěte si rozhovor s programovým ředitelem Proglasu Milanem Tesařem v časopisu Kam v Brně

Regiony

Regiony

Folk na Slovensku v roce 2024

janku_gratia-plenaPoslechněte si přehled slovenského folku v roce 2024.

Profil Jiřího Smrže

960px-Brno-Leitnerka-uvedení-alba-Kořeny-Jiřího-Smrže2013Jiří-Smrž2_wikipediePoslechněte si pořad o písničkáři Jiřím Smržovi.

Darujte Proglas!