John Patitucci: Víra je pro mne důležitá

31. srpna 2013 Aktuality, Jazz Autor: Milan Tesař

John Patitucci je významný americký kontrabasista a baskytarista, držitel Grammy, bývalý spoluhráč Chicka Corey, Herbieho Hancocka, Stinga nebo Aliho Farky Tourého. Na začátku listopadu přijede do Prahy jako člen Quartetu Waynea Shortera. Vedle hudby se však Patitucci angažuje také v presbyteriánské církvi, kde vykonává úlohu nižšího duchovního. Přinášíme vám několik krátkých úryvků z rozsáhlejšího rozhovoru, který vyjde v říjnu 2013 v časopisu Harmonie. Rozhovor s Johnem Patituccim uvedeme také na Proglasu v pořadu Jak se vám líbí v úterý 29. října 2013 od 19.15.

Rozhovor s Johnem Patituccim

Jako jazzového hudebníka vás zná celý svět, ale vaše role presbyteriánského duchovního v obecném povědomí není. Jak dlouho se službě církvi věnujete?

Asi v sedmnácti letech jsem si uvědomil, jak je pro mne víra důležitá. Už tehdy jsem se rozhodl, že svůj život naplno odevzdám službě církvi. Začal jsem tedy spolu s dalšími hudebníky hrát při bohoslužbách. Navíc můj bratr je pastorem a i díky němu je pro mne tato služba opravdu dlouhodobou a trvalou záležitostí. Angažoval jsem se postupně v několika místních církvích, už když jsem žil v Los Angeles. Od mého návratu do New Yorku v roce 1996 je toto mé angažmá ještě intenzivnější. V současné době pracuji pro kostel přímo ve městě, ve kterém žiji.

Berete své dvě „profese“ jako oddělené, nebo existuje přímá vazba mezi vaší rolí jazzového basisty a službou pro církev?

Myslím, že už dlouho jsou tyto dvě role v mém životě propojeny, což ostatně není v hudebním světě až tak výjimečné. Už v Los Angeles jsem byl součástí komunity hudebníků, kteří běžně navštěvovali bohoslužby. Do kostela chodili například Abraham Laboriel nebo Alex Acuña. A stejně tak tady v New Yorku sdílím nejen vztah k hudbě, ale i svou víru se spoustou dalších muzikantů.

Na svých internetových stránkách máte deník, avšak poslední zápis v něm pochází z února 2012. Budete v něm pokračovat?

Své stránky teď musím dát trochu do pořádku. Dcera mi slíbila, že mi s tím trochu pomůže. Já sice počítač používám hodně, ale spíše pro komponování hudby, pro zápis not a pro komunikaci. Mám také on-line webovou školu. Spíše se tedy snažím vytvářet hudbu než o ní psát.

Vaše zatím poslední autorské album Remembrance vzniklo v roce 2008. Pracujete na něčem novém?

Rodí se mi v hlavě více projektů naráz. Ve svém domácím studiu chci například nahrát sólovou desku pro basu. Měla by to být netypická nahrávka – někdy jen jedna basa, někdy více basových stop přes sebe, někdy kontrabas, někdy baskytara.

Vím, že preference se mohou s časem měnit. Ale máte momentálně raději baskytaru, nebo kontrabas?

To samozřejmě záleží na stylu hudby, kterému se právě věnuji. Vedle sólového alba pro basu bych rád napsal nějakou komorní hudbu s kontrabasem. Ale zároveň bych rád sestavil kapelu, ve které by hrály dvě kytary, baskytara a bicí. Mám tedy mnoho různých nápadů, které bych rád realizoval. A pokud jde o kontrabas a baskytaru, používám oba tyto nástroje a oba je mám rád.

(Celý rozhovor vyjde v časopisu Harmonie)