Jazzová setkání ve Slyšte, lidé!

Dvojalbum Duet spolu nahráli americký klavírista a klávesista Chcik Corea a jeho japonská o generaci mladší kolegyně Hiromi. Corea, který pochází z italské rodiny, usazené v Americe, by se dal označit za průkopníka na poli jazzového klavíru. Už v 60. letech ve velké míře používal elektrické piano, avšak nezanevřel ani na klasický akustický klavír. Hiromi, celým jménem Hiromi Uehara, se narodila v roce 1979 v japonském městě Hamamacu. Na klavír začala hrát jako šestiletá, už ve 14 letech objížděla svět jako členka filharmonie a v roce 2003 absolvovala v Bostonu prestižní jazzovou hudební školu Berkley. V současné době hraje nejen na klavír, ale také na elektronické klávesové nástroje a komponuje.

Mezikontinentální setkání připravil pro své příznivce francouzský trumpetista Erik Truffaz na své trojici „cestopisných“ EP desek Paris, Benares a Mexico. Truffaz se narodil v roce 1960, ale žije ve Francii a za Francouze se také považuje. Je pokládaný za jednoho z průkopníků spojení jazzu a elektronické taneční hudby. Jak na deskách, tak na koncertech razí Truffaz heslo, že jazzová muzika by se měla vyvíjet, měnit se a čerpat z různých žánrů. A právě to dokládá na aktuální trojici desek. Na minialbu Mexico spolupracoval hudebníkem Murcofem, expertem na elektronickou hudbu. Na kolekci Benares se sešel s indickými hudebníky a s brazilským pianistou a čerpá zde především z tradiční indické hudby. Minialbum Paris je nejpestřejší. Truffaz si ve spolupráci se zpěvákem Sly Johnsonem tu k rhythm&blues, tam k beatboxu a jinde zase k alternativní hudbě.

Kytarista Marc Sinan a klavíristka Julie Hülsmann natočil společné CD Fasil. Základem alba je pásmo na motivy života Áiši, nejmladší ženy proroka Muhammada. Vedle písní CD obsahuje také improvizace na téma veršů z koránu. Album, které vyšlo na prestižní značce ECM, se tak svou tematikou vrací až k počátkům islámu v 7. století. Kytarista Marc Sinan se narodil v roce 1976 jako syn německého otce a matky, která je turecká Arménka. Julia Hülsmann pochází z německého Bonnu. Ještě dodejme, že na kontrabas na albu hraje Marc Muellbauer a na bicí Heinrich Köbberling, což jsou členové stálého tria Julie Hülsmann.

Dvojalbum Hemispheres společně natočili dva američtí kytaristé Jim Hall a Bill Frisell. Frisell je u nás dostatečně známý. Jako interpret a autor se od be-bopu, tedy náročnější varianty jazzové hudby, postupně propracoval k fúzím jazzu s dalšími žánry, k soudobé vážné hudbě, ale také ke country nebo k úpravám popových hitů. Hall má sice už 78 let, avšak stále vede po světě kurzy hry na kytaru. Pro potřeby těchto kurzů i pro další kytaristy napsal Průvodce jazzového kytaristy, kterého seženete i na českém trhu v překladu Ondřeje Zátky a s předmluvou Davida Dorůžky.

V závěru pořadu se vrátíme do Evropy a představíme si společné album švédského kontrabasisty a violoncellisty Larse Danielssona a polského klavíristy Leszka Możdżera. Danielsson se narodil v roce 1958. Vystudoval Hudební konzervatoř v Göteborgu a během své kariéry točil jako komorní nahrávky, tak projekty se symfonickými orchestry nebo bigbandy. Jeho stěžejním projektem je Lars Danielsson Quartet, který spolu s ním tvořili saxofonista David Liebman, klavírista Bobo Stenson a norský bubeník Jon Christensen. Danielsson je také skladatel, aranžér a producent a dva roky například řídil soubor Jazz Baltica Ensemble. Leszek Możdżer je o generaci mladší než jeho skandinávský kolega – narodil se v roce 1971 v Gdaňsku. Spolupracoval s předními polskými jazzmany, jako jsou Zbigniew Namysłowski nebo Jan Kaczmarek, ale i s americkým kytaristou Patem Methenym a dalšími světovými hvězdami. Jako sólista se Możdżer proslavil svým novým přístupem ke skladbám Fryderyka Chopina.