Jaká čeština sluší textům?
Zeptali jsme se několika písničkářů a dalších osobností, jaká čeština podle nich nejvíc sluší folkovým textům. Spisovná, nebo obecná? Nebo snad nářečí? Přečtěte si vybrané odpovědi a připište vlastní názor do diskuse pod článkem.
Sluší textům víc spisovná, nebo obecná čeština? Nebo snad nářečí? Čemu dáváte přednost a proč?
Tomáš Kočko: Protože jsem ze severu Moravy (kde, i když krátíme, máme koncovky víceméně spisovné), připadá mi takové směšně veselé, když countrymani od nás zpívají jakousi pražštinou a poté, co slezou z jeviště, stejnou řečí, navíc obohacenou o severomoravský přízvuk a intonaci, i mluví. Obecně si myslím, že záleží na tom, jestli je konkrétní písnička s konkrétním textem a jeho formou uvěřitelná a sdělná. Já sám mluvím spisovnou češtinou a pak obecnou moravštinou (spisovnou češtinou obohacenou o nářeční výrazy ze severu aj z jihu). Takže je nasnadě, že dělám texty v těchto formách českého jazyka. A musím přiznat, že texty ve spisovné češtině se mi poslouchají příjemněji než v obecné.
Vojta Kiďák Tomáško: Přestože se snažím více používat spisovnou češtinu, někdy je lepší použít hovorový jazyk, někdy nářečí. V lehčích a legračnějších textech se rád uchýlím k hovorové češtině a při vážnějších písních se snažím použít češtinu spisovnou. Už třeba jen proto, že náš rodný jazyk je vážně jeden z nejhezčích, nejbohatších a má spousty možností. Je možnost s ním pracovat a když se člověk opravdu nespokojí jen s prvním nápadem, většinou již mnohokrát opakovaným klišé, je radost z objevených spojení a rýmů o to větší. Obdivuji a beru si za vzor takové autory, kteří mají opravdu co říci, ať už je to Plíhal, Nohavica, Eben či Robert Křesťan.
Pavla Marianová: Když přemýšlím nad tím, co vlastně sluší písničkám z našeho žánru, uvědomuji si, jak moc pestrá a zajímavá je právě tato tvorba, a že se tedy vlastně nedá říct obecně, jaká čeština jim sluší víc. Moc totiž záleží i na hudbě, tématu písně, na tom, kdo ji zpívá atd. Těžko si dovedu představit např. pijáckou píseň či nějakou odrhovačku napsanou spisovnou češtinou. Přesto ale já osobně mám raději u normálních písniček kultivovaněji a spisovněji zpracovaný text, pokud možno bez zbytečných vulgarismů.
Jan Burian: Sluší jim především krásná čeština a asi nezáleží na tom, jestli je spisovná či obecná nebo jde dokonce o nářečí nebo třeba o argot. Důležitý je cit pro všechny možné roviny, které nám jazyk nabízí, a především přesvědčivost, s níž jsou používány. Když někomu nemůžete věřit, že to, co říká, myslí vážně, může mluvit jako kniha a je to stejně k ničemu.
Kapitán Kid: Spisovná, nebo obecná? Záleží taky na obsahu. Country kdysi přinesla obecnou češtinu – kterýpak kovboj by mluvil spisovně? Hlavně by to nemělo být oplzlé či vulgární. Bohužel i takové texty existují a vysílají se. Nářečí nemusím, dost mě vytáčí, když se ve spisovné češtině (v televizi) vyslovuje „vaténách“ a užívají slova jako „zavazet“.
(Další odpovědi najdete v říjnovém čísle časopisu Folk & country.)