Duchovní cesta Zuzany Navarové

7. května 2009 Aktuality, World music, Folk Autor: Milan Tesař

Letos si připomeneme pět let od předčasné smrti Zuzany Navarové. Navíc by v červnu tato interpretka a textařka slavila padesátiny. Při té příležitosti vám nabízíme článek, který vyšel začátkem měsíce v Katolickém týdeníku v rámci pravidelných Hudebních okének Milana Tesaře.

Už jako zpěvačka Nerezu, jedné z nejvýraznějších folkových skupin 80. let, dávala Navarová najevo svou zálibu v exotických (konkrétně kubánských) rytmech a nevšedních textových obrazech. Po epizodních projektech Caribe a Tres sestavila zpěvačka novou skupinu KOA. Už na jejím prvním, česko-španělsky nazpívaném, albu Skleněná vrba, najdeme náznaky duchovních témat. V Andělské, jedné ze svých nejkrásnějších písní, Navarová zpívá: „Bože, podej mi ještě ten kalich / To víno, co s nocí se měnívá na líh / Snad nad ránem na dně se dočtu, / že v kastlíku andělskou počtu mám // A že hoře se skutálí do jedné slzy. / Ta slza se vsákne a pak ji to mrzí / Že po prvním slunci se nadechne / a kometa zamíří nad Betlém.“

Na dalším, hudebně nejbohatším CD Barvy všecky Navarová ve svém hledání pravdy pokračuje například v písni Taši delé, ve které odbočí směrem k Tibetu. Zdánlivý náboženský synkretismus vrcholí na dalším albu, nazvaném – pro křesťany možná až provokativně – po indické bohyni míru Jako Šántidéví. Stačí se však pozorně zaposlouchat do jednotlivých textů a zjistíme, že zpěvačka pouhý rok před svou smrtí upřímně hledá osobního Boha a připravuje se na cestu k němu. „Neste mě, neste, ptáci, do nebes / k divokým kachnám volám přes vrátka / Skřivan ať zanechá mě blízko hvězd / a straky odnesou má zrcátka,“ volá a pokračuje zdánlivou legráckou Cesta dom’, ve které se pod slupkou parodie na country skrývá opět text o směřování vzhůru. Tak mi to alespoň Navarová vysvětlila v dopise, který jsem od ní dostal poté, co jsem dal v recenzi najevo své nepochopení této písně.

V pozůstalosti po Navarové zůstala skladba Hrajou smyčce, které se letos chopila zpěvaččina bývalá kapela KOA. I zde najdeme mezi řádky duchovní motivy, a to nejen ve verši „Dřív, než Michal svůj meč tasí.“ Píseň začíná slovy: „Řekni, jestli tohle přebolí / že když slza skane svíčce / že mně v hlavě hrajou violy / že mně v hlavě hrajou smyčce.“ A tak zapalme svíci, zavřeme oči a poslouchejme.

(Článek vznikl pro Katolický týdeník.)

NyníDuchovní hudba
Skladba: Andante a fuga A dur K.402; Autor: Mozart Wolfgang Amadeus; Sóla: Sebestyén János - varhany
22:00Čtení na pokračování
22:30Radioreport
23:00Noční proud
23:50Duchovní slovo
23:58Půlnoční modlitba
00:00Hymna a chorál

Za hudbou Kurdů

PolatMeral_Respect-festival-Praha2023_fotoMilanTesarPoslechněte si pořad o současné hudbě Kurdů. 

Regiony

Regiony

Radical Polish Ansambel

radical-polish-ansambel_Filipczuk-maciej_fotoMilanTesarPoslechněte si rozhovor s polskou skupinou Radical Polish Ansambel. 

Rozhovor v časopisu KAM v Brně

Tesar-Milan_studioRaPg2025_fotoViolaHertelovaPřečtěte si rozhovor s programovým ředitelem Proglasu Milanem Tesařem v časopisu Kam v Brně

Darujte Proglas!