Co nabízí česká country?

3. září 2009 Aktuality, Country, Ankety Autor: Milan Tesař

V našem spřáteleném měsíčníku Folk & country jsme se vybraných osobností zeptali na českou country scénu. Odpovědi Tomáše Kočka, Michala Němce z Jablkoně a spolupracovníka F&C Vaška Müllera si můžete přečíst i zde. Máte-li co k tématu říct, reagujte prosím v diskusi pod článkem.

Nabízí česká (příp. slovenská) country scéna dostatek zajímavých osobností? Nebo jde pouze či především o kopie amerických vzorů? Je vůbec v dnešní době country (například ve srovnání s folkem) životaschopným žánrem?

Tomáš Kočko: Česká a slovenská country je co do zájmu publika, byť značně prořídlého, stále ještě životaschopným žánrem. I když kovbojové už nejsou „in“ a štafetu přebrali druidové a „keltská“ hudba, už sama existence časopisu, který se country hudbě věnuje, je dokladem toho, že se na české country pořád ještě dá vydělat a předrevoluční vlna pořád ještě šplouchá. A to je nějakých 20 let! Hudebně je česká country nudná stejně jako německá a na progres není naděje. Nějací čeští, moravští nebo slovenští 16 Power Horses jsou v nedohlednu… A vlastně je to nesmysl. I balkánská dechovka má naději na progres jen na Balkáně.

Vašek Müller: Pokud zařadíme Roberta Křesťana do country, kam jej mnozí opravdu řadí, pak bych řekl, že tato osobnost s velkým O případný nedostatek dalších nahradí. Pokud jde o srovnání s folkem, napadá mě jiná otázka: Opravdu mají tyto dva žánry, které se k sobě běžně řadí, tolik společného? Osobně mi přijde country a trampská hudba v jednom pytli třeba s písničkáři typu Jiřího Smrže jako trochu divná věc. Slyšel jsem od jednoho respektovaného muzikanta názor, že takové to automatické řazení ke „kotlíkářským žánrům“ může být například při snaze zahrát si na velkých multižánrových festivalech na škodu.

Michal Němec (Jablkoň): Domnívám se, že v české country toho moc ke slyšení není. Služební věk pár zajímavých jednotlivců a kapel se měří na desítky let. Country je totiž na tom podobně jako blues, balkánská dechovka, nebo třeba irské lidovky. Tam, odkud pocházejí, je umí tak dobře a na tolik způsobů, že jedině nějaký osobitý (např. speciálně český) přístup mu může dodat jakýsi umělecký rozměr. Takové, kteří na to u nás mají, bychom nepochybně spočítali na prstech (možná i jedné ruky). Na druhé straně, když budu sedět u piva v nějaké šikovné přírodní hospodě, uspokojí mě country pravděpodobně víc než folkové přemítání. Co se špiček týká, splývá mi country s tím dobrým z ostatních žánrů a rozhodně nepotřebuji přemýšlet, do které škatulky co patří. Pokud jde o ty ostatní, jejich místo vidím spíše na tancovačkách nebo festiválcích, na kterých jde především o pivo, pohodu a uvolnění. A to není málo. Takže podle mě česká country dostatek osobností nemá. Životaschopným žánrem je, ovšem v poněkud jiném prostředí něž třeba folk.

Odpovědi dalších osobností najdete v zářijovém čísle časopisu Folk & country.

Rozhovor v časopisu KAM v Brně

Tesar-Milan_studioRaPg2025_fotoViolaHertelovaPřečtěte si rozhovor s programovým ředitelem Proglasu Milanem Tesařem v časopisu Kam v Brně

Regiony

Regiony

Folk na Slovensku v roce 2024

janku_gratia-plenaPoslechněte si přehled slovenského folku v roce 2024.

Profil Jiřího Smrže

960px-Brno-Leitnerka-uvedení-alba-Kořeny-Jiřího-Smrže2013Jiří-Smrž2_wikipediePoslechněte si pořad o písničkáři Jiřím Smržovi.

Darujte Proglas!