C&K Vocal čtyřicetiletý

Rozhovor s Jiřím Cerhou z C&K Vocalu

Počátky profesionálního C&K Vocalu jsou spojené s angažmá v divadle Semafor. Na co z té doby nejraději vzpomínáte?

Když je člověk od puberty odkojen Semaforem, jako jsme byli my s Ladislavem Kantorem, a náhle se ocitne na jevišti spolu s panem Suchým, Havlíkem, Molavcovou, Pepou Dvořákem, Evženem Jegorovem a dalšími a dalšími, je to jako splněný sen. Zkoušky s Jiřím Císlerem v jeho vrcholné režisérské formě byly nezapomenutelné a pro CK Vocal to byla jevištní škola. Další šance pro nás bylo představení v divadle Ateliér s pořadem Jiří Suchý uvádí C&K Vocal. Tady přibylo do názvu &, protože zkratka císařsko-královský byla tehdy nepřijatelná, Cerha & Kantor dejme tomu ano.

Máte na svém kontě několik alb s biblickými nebo obecně křesťanskými inspiracemi: Písně pašijové nebo Veslo a růže o svatém Vojtěchovi. A na jednom albu jste pro řadu svých posluchačů objevili postavu proroka Jeremiáše. Čím vás Jeremiáš jako osoba zaujal?

Je to příběh člověka, který, pověřen  Hospodinem, prorokuje, co se stane, když lid bude setrvávat v nepravostech. Pláč Jeremiášův, člověka, proroka kterého nedbali, v situaci, kdy došlo ke katastrofě a národ úpí v zajetí babylónském, Jeruzalém v troskách. On však věří v milosrdenství Boží a vyzývá ke zničení nepřátel. Toto téma  rezonuje v památníku Terezín, s bezmocí uvězněných a doufající v milosrdenství Boží. Jeho první zpracování vzniklo pro výstavu výtvarníků v terezínské Malé pevnosti v roce 1980. Text tehdy napsal Ladislav Kantor. Druhé zpracování vzniklo v roce 2007 pro výstavu malíře Ivana Bukovského tamtéž jen pro zpěv a violoncello. Pikantní je, že výstavu postihla v roce 1980 nevůle orgánů a zakázala o ní informovat – co kdyby lid pochopil, že je zde jakási souvislost.

Dotkli jste se také atické tematiky v Pokořitelích Tróje. Čím pro vás bylo významné toto dílo?

To byl jeden z největších projektů českého divadla. Tak velký, že se toho ulekli i herci Národního divadla, kterým se do toho těsně před prázdninami příliš nechtělo.Avšak my jsme vzali svůj úkol vážně a inscenovali tuto Euripidovu tetralogii tak, jak se hrála ve starém Řecku. Jsou to osudy trójských žen po zničení Tróje. Jsou to tři hry a satyrské drama. Hlavní roli hrála Věra Galatíková a přes nepřízeň divadelníků nezbylo, než jí za tuto roli dát cenu Thálie. Patrně toto představení bylo tak významné, že České televizi nezbylo než první tři hry natočit. V představení byly zpívány herečkami divadla s ženami C&K Vocalu party chóru i sólové party, předepsané Euripidem. Osmdesát minut zpěvních partů bylo skutečně zpíváno. Chór je hybatelem děje a protože děj se dějě ve Frygii, je zpíván ve frygické a jiných antických (církevních) tóninách.

S C&K Vocalem jste také hodně cestovali a konkrétně ve Francii jste byli začátkem 90. let s programem C&K Vocal zpívá Ježka. Jak francouzské publikum Ježkovy melodie přijalo?

Byl to festival v Aix-en-Provence, kde se hrála i Ježkova vážná hudba. Částečně pro ně byla objevem různost stylů, ale přijetí bylo velmi milé. Před třemi lety jsme mimochodem byli opět ve Francii v Burgundsku, ovšem s Českou mší vánoční Jakuba Jana Ryby, poprvé provedenou ve francouzštině společně s místním sborem a orchestrem v Burgundsku.

Jako jeden z programů nabízíte na svých stránkách také happening Vítězný únor. Je o tento pořad zájem?

To je generační záležitost. Někteří se náramně baví, někteří zírají, co je to za pitomosti.

(Celý rozhovor vyjde v některém z příštích čísel časopisu FOLK)