Blues Alive 2009: Longital i chicagské blues

Blues Alive 2009: Longital i chicagské blues

S dvouměsíčním odstupem se vracíme k loňskému ročníku festivalu Blues Alive. Reportáž Milana Tesaře z hlavního festivalového dne vyšla v lednovém čísle časoisu FOLK a nyní vám ji přinášíme i zde.

Blues Alive 2009, II. hlavní koncert, DK Šumperk, 14. listopadu 2009

Lurrie Bell v Šumperku (foto: Milan Tesař)Mezinárodní festival Blues Alive se v Šumperku konal už počtrnácté. Letošním ročníkem se jako pověstný rudý motouz táhlo téma chicagského, tedy toho nejpravověrnějšího elektrifikovaného blues. Úvodní čtvrteční večer zněly písně z repertoáru nedávno zesnulé „první dámy elektrického blues“ Koko Taylor v podání českých zpěvaček, závěrečná sobotní přehlídka pak vyvrcholila dvěma koncerty chicagských kapel. Z nich jsem ocenil mnohem více závěrečnou produkci charismatického obra Lurrieho Bella, představitele hudebně nadaného klanu (jeho akustické společné album s otcem Careym Second Nature z roku 1991 mám velmi rád), který se po několikaleté závislosti na drogách a alkoholu dokázal vrátit v plné síle na pódia. Jeho koncertu předcházel bluesrockový cirkus s názvem Chicago Blues Festival Tour, v jehož rámci se představili kytaristé Zac Harmon a Gregg Wright a zpěvačka Diunna Greanleaf. I v tomto případě šlo o špičkovou americkou produkci, nicméně chvílemi hrozilo, že varietní prvky (hlasité vyvolávání jmen sólistů, pózování s nástroji apod.) hudební složku přehluší.
I když sobotní program přehlídkou chicagských muzikantů vrcholil, nabídl posluchačům i ukázky dalších bluesových stylů včetně obvyklých šumperských úkroků stranou. Přesto jsem měl pocit, že se letos všichni účinkující snažili elektrikovanému nářezu minimálně přiblížit. Vše začal už po poledni Jiří Míža, který zahrál a především zazpíval mnohem tvrději než například na Zahradě. Produkce následujícího Stoker One Man Bandu se zcela ztrácela za hlukovou stěnou a bylo dobře, že Honza Ponocný alias Circus Ponorka se svým nebluesově-bluesovým programem celé odpoledne odlehčil.
Odlehčené bylo i vystoupení britského kytaristy Davea Arcariho. Přiznám se, že podle nahrávek jsem od něj nic extra nečekal, a tak mě nakonec svou energií a vtipem, který kolem sebe rozhazoval, docela zaujal. A to přesto, že jeho repertoár byl víc než jednotvárný. A odlehčení a vtip do třetice: Slovenský Longital, přizvaný jako hosté zpoza bluesových vod, své vystoupení prokládal skvělými bluesovými sóly, které se mezi samply štěkajících psů a zvuku moře výborně vyjímaly. Je dobře, že dramaturg Ondřej Bezr zve na bluesový festival i hosty typu Longitalu, kteří rytmickou a zvukovou jednotvárnost převažujícího elektrifikovaného blues vyváží. Zvlášť letos, kdy mi v programu chyběli zástupci akustičtější scény, působily hrátky Dana Salontaye a Shine velmi osvěžujícím dojmem.

(Článek vznikl pro časopis FOLK)

Brazilský hudebník Cláudio Jorge

jorge-claudio_samba-jazzBrazilský hudebík Cládio Jorge spojuje sambu a jazz.

Regiony

Regiony

Rozhovor s duem Ensoi

ensoi_water-ringsPoslechněte si rozhovor s elektropopovým duem Ensoi.

Folkové prázdniny 2022 – o poezii

11kytaraFolkové prázdniny 2022 zahájí peruánská zpěvačka Susana Baca. Tématem festivalu bude poezie.

Hudba národnostních menšin Číny V.

folk_music_china_17Poslechněte si pátou část seriálu o hudbě národnostních menšin Číny.

Partneři

Harmonie_logo_velke_web