Anketa: Jak trávíte čas při cestě na koncerty?

Vladimír Merta: Cestou tam poslouchám France Inter a BBC, dokud je nesmáznou místní stanice. Hudbě se vyhýbám, co to jde. Kombinace drncání, nervových šoků a strachu z ostatních řidičů s jakýmkoliv rytmem je debilizující. Slovo tolik nevadí, i když moc nerozumím, opakuji si fráze, výslovnost, melodii řeči. CD poslouchám spíš na menších silnicích, v pomalejší jízdě, za mlhy… V noci cestou domů poslouchám spíš klasickou hudbu, Proglas (kromě otupujících se chval a modliteb). Před Prahou se nakopnu Radiem 1 nebo si zpívám, případně neartikulovaně vykřikuju, abych se probudil. Pokaždé si říkám: Dnes naposledy…

Jan Burian: Telefonuji, snažím se poslouchat hudbu, která stojí za poslech, někdy Vltava –Ranní mozaika.  Kdysi jsme s Dědečkem spočítali, že trávíme v autě průměrně dvě hodiny denně včetně Vánoc. Je to daň…

Pepa Streichl: Jezdím autem, ale i vlakem. Když řídím, věnuji se jenom řízení, neposlouchám ani rádio. Mám strach a hrůzu z dnešního provozu. Takže i když mě někdo veze a já jsem jenom spolujezdec, pomáhám řidiči a „brzdím“. Hodně kamarádů má už ode mne v autě důlek v podlaze. Ale když jedu vlakem, mám s sebou knihu, přehrávač mp3 a angličtinu a většinou to střídám jako ve škole po 45 minutách. A opravdu si dělám i přestávky. To čumím z okna a třeba svačím.

Petr Vratný (Hluboké nedorozumění): Nejčastěji trávím cestovní čas v roli řidiče. Celkem si při řízení vyvětrám hlavu od běžných starostí, takže mi to i vyhovuje. Při delších štacích hrají cestou samozřejmě svou roli i zastávky na kafe u benzínky. S dalšími pasažéry (z kapely nebo mimo ni) si obvykle řekneme vše nové hned na začátku cesty a pak přebere otěže autozábavy reprodukovaná muzika. Zaleží ale i na tom, zda jedeme právě na koncert, nebo z něj. Cestou tam si obvykle nějakou muziku pustím, zpátky často uvítám i ticho. Na zpáteční cestě si občas ještě dáme klidný oběd nebo se zastavíme na nějaké místní atrakci. Zkrátka si to cestování snažíme i trochu užít.

Václav Pohl (Traband): Vzhledem k tomu, že jsme nedávno ukončili spolupráci s naším manažerem a řidičem v jedné osobě, dopravujeme se v současnosti dvěma osobními auty, z nichž jedno řídím já. Vezu většinu nástrojů a podle domluvy Roberta a Jardu, takže máme veselo. Zpíváme si, povídáme, posloucháme muziku a někdy taky hezky mlčíme. A taky komentujeme snahu některých řidičů zabít sebe a pokud možno co nejvíc ostatních okolo – někdy je to fakt masakr, co dokážou na silnici připravit za situace.