Vzácní hosté

Kromě filharmonické sólistky sezony Aliny Pogostkinové a šéfdirigenta proslulého komorního orchestru z finské Ostrobotnie Juhy Kangase přijede také současný lotyšský skladatel Pēteris Vasks a jeho žena, režisérka Dzintra Geka. V Univerzitním kině Scala ve středu 24. 2. 2016  společně představí její nejnovější dokument Boží ptáčci, který zobrazuje pohnuté osudy rodin lotyšských uprchlíků a k němuž složil Pēteris Vasks hudbu. Následně, ve čtvrtek a v pátek (25. a 26. 2. 2016), zazní v Besedním domě neoromantický houslový koncert tohoto skladatele v podání Aliny Pogostkinové a orchestru Filharmonie Brno. Večer s názvem Vzdálené světlo nabídne kromě stejnojmenného houslového koncertu mimo jiné také vůbec nejnovější skladbu jubilejní 60. filharmonické sezony: Canto V “Into the Heart of Light” jednoho z nejvýznamnějších finských skladatelů 20. století Einojuhani Rautavaary z roku 2012.

V Besedním domě zazní celkem čtyři skladby. Kromě zmíněného houslového koncertu také koncertní suita z hudby k Schlöndorffovu filmu Mladý Törless Fantasia pro smyčcový orchestr německého skladatele Hanse Wernera Henzeho. Ten byl totiži uznávaným filmovým skladatelem a není v této souvislosti bez zajímavosti, že čtvrtá část jeho suity byla použita ve slavném hororu Williama Friedkina Vymítač ďábla. Dále skladba Canto V “Into the Heart of Light”, kterou napsal na objednávku dirigenta brněnského koncertu Juhy Kangase v roce 2012 finský skladatel Einojuhani Rautavaara, známý například svýmKoncertem pro ptáky a orchestr, kde ze zvukového pásu zní ptačí hlasy, na magnetofon “ulovené” skladatelem.Závěr večera bude patřit dalšímu finskému skladateli – Jeanu Sibeliovi a jeho koncertní suitě Pelléas a Mélisanda sestavené ze scénické hudby k stejnojmennému dramatu vlámského básníka Maurice Maeterlincka. Posluchači tak uslyší čtyři díla skladatelů 20. a 21. století během jediného večera.

Uvedení houslového koncertu Pēterise Vaskse v Besedním domě a dokumentu Boží ptáčci v Univerzitním kině Scala nabízí jedinečnou možnost setkat se s interpretačním uměním světově uznávané houslistky Aliny Pogostkiny a zároveň s hudbou jednoho skladatele ve filmové i koncertní podobě. Režisérka Dzintra Geka absolvovala Státní divadelní, hudební a filmový institut v Petrohradu v oboru filmová režie a televizní produkce a na svém kontě má několik desítek dokumentů humanitního zaměření. Nejzřetelnější stopu v jejím díle představuje cyklus sibiřské ságy, kdy se prostřednictvím autentických svědectví pamětníků vrací k historicky tragickému vysídlování občanů pobaltských republik na Sibiř.

“V období před koncem druhé světové války, kdy bylo jasné, že Lotyšsko znovu obsadí Sovětská armáda, uprchlo přibližně 150 tisíc Lotyšů do Německa. V táborech si Lotyši, kteří pocházeli z různých sociálních vrstev, říkali boží ptáčci (Dieva putniņi) a snažili se zorganizovat život podle svých tradičních zvyklostí. Když Lotyšsko znovu získalo svou nezávislost, část vycestovalých se vrátila, velká část však zůstala rozptýlena ve světě. Nejnovější dokument režisérky Dzintry Geky zobrazuje pohnuté osudy rodin navrátilců a k naší velké radosti jej uvedeme za účasti autorky filmu a tvůrčí delegace.”

Ondřej Šefčík, Filozofická fakulta Masarykovy univerzity

 “Jedním z našich cílů je vtáhnout Brňany do světového hudebního děníDíky koncertu s názvem Vzdálené světlo přijede do Brna německá houslistka ruského původu Alina Pogostkinová, lotyšský skladatel Pēteris Vasks a finský dirigent Juha Kangas. V Besedním domě se sejdou zástupci Lotyšské a Finské ambasády a příznivci klasické hudby 20. a 21. století, kteří si kromě neoromantického houslového koncertu, filmové a scénické suity vyslechnou vůbec nejmladší skladbu naší jubilejní 60. sezony, která byla napsána v roce 2012.”

Marie Kučerová, ředitelka Filharmonie Brno

Pēteris Vasks vystudoval hru na kontrabas, působil jako kontrabasista v předních orchestrech v Lotyšsku a Litvě a od konce 80. let, kdy začal pravidelně dostávat objednávky, se věnuje výhradně komponování. Na počátku své profesionální skladatelské dráhy vstřebával podněty evropské hudební moderny, od 80. let mají jeho díla neoromantický ráz. Dočkal se značného mezinárodního renomé, píše na objednávku nejvýznačnějších interpretů, každé jeho nové dílo je velmi očekáváno a většinou vychází poměrně brzy také na CD. Je “vlajkovou lodí” lotyšské současné hudby a personou, na kterou lze bez rozpaků uplatnit poněkud anachronický přídomek “národní skladatel”. Dějinná tíha, utrpení, neskomírající naděje, hrdost, ale také svéráz pobaltské přírody nebo půvab lotyšského folkloru – to jsou východiska Vasksovy tvorby, nabývající však univerzálního charakteru a provázené hlubokou spiritualitou, silnou emocionalitou a humanistickým poselstvím.

vystudoval hru na kontrabas, působil jako kontrabasista v předních orchestrech v Lotyšsku a Litvě a od konce 80. let, kdy začal pravidelně dostávat objednávky, se věnuje výhradně komponování. Na počátku své profesionální skladatelské dráhy vstřebával podněty evropské hudební moderny, od 80. let mají jeho díla neoromantický ráz. Dočkal se značného mezinárodního renomé, píše na objednávku nejvýznačnějších interpretů, každé jeho nové dílo je velmi očekáváno a většinou vychází poměrně brzy také na CD. Je “vlajkovou lodí” lotyšské současné hudby a personou, na kterou lze bez rozpaků uplatnit poněkud anachronický přídomek “národní skladatel”. Dějinná tíha, utrpení, neskomírající naděje, hrdost, ale také svéráz pobaltské přírody nebo půvab lotyšského folkloru – to jsou východiska Vasksovy tvorby, nabývající však univerzálního charakteru a provázené hlubokou spiritualitou, silnou emocionalitou a humanistickým poselstvím.

 

Houslový koncert “Tālā gaisma” (Vzdálené světlo) patří do okruhu jeho skladeb komponovaných pod dojmy společensko-kulturních proměn v Lotyšsku, a “programově” tedy spjatých s národní tematikou. Název poukazuje k jakési nostalgické zahloubanosti (Vzpomínky z dětství a zároveň třpytící se hvězdy, vzdálené miliony let, jak se vyjádřil Vasks.). I přes bytostnou lyričnost a dominující meditativnost skladba nepostrádá dramatické momenty, které čeří elegickou hladinu. Skladbu premiéroval Gidon Kremer se svým orchestrem Kremerata Baltica v roce 1997 a dílo si od té doby do svého repertoáru zařadily takové houslové veličiny jako John Storgårds, Renaud Capuçon nebo Alina Pogostkina, která skladbu nahrála právě pod taktovkou Juhy Kangase pro prestižní společnost WERGO a spolu ji uvedou nyní v Brně.

Vítězslav Mikeš, dramaturg Filharmonie Brno

“S Pēterisem Vasksem jsem se velice blízce spřátelila a k jeho houslovému koncertu jsem si ihned našla intenzivní osobní vztah. Vzdálené světlo je něco jako modlitba, meditace, má výrazně spirituální charakter. Je to krásná hudba, která se mě hluboce dotýká a která mi zatím pokaždé poskytla překvapivé a bezprostřední spojení s orchestrem a publikem. (…) Tento koncert a Pēteris spojují mnoho věcí v mém životě. Cítím, že je tu silná vazba, ten koncert představuje jakousi osudovou linku v mém hudebním životě. Koneckonců, bylo to právě Vzdálené světlo, které jsem provedla s Bamberskými symfoniky, po čemž následovalo další pozvání k tomuto orchestru, abych s ním hrála Widmannův Houslový koncert…”

Alina Pogostkina, houslistka

Záštitu nad koncertem převzali J.E. Helena Elisabet Tuuri, velvyslankyně Finské republiky a J.E. Alberts Sarkanis, velvyslanec Lotyšské republiky v České republice.

zdroj: tisková zpráva Filharmonie Brno