Varhanní festival v Praze
Jedinečnou hudební přehlídku slibuje jubilejní 15. ročník Mezinárodního varhanního festivalu. Do baziliky svatého Jakuba v Praze přijedou v průběhu srpna a září varhaníci z USA, Japonska, Francie a Slovenska. Na největší varhany v Čechách zahrají také uznávaní čeští umělci včetně vyhledávané interpretky světového formátu Ireny Chřibkové.
Varhanní festival zahájí 5. srpna vystoupení Johna Scotta, titulárního varhaníka kostela svatého Tomáše na Páté Avenue v New Yorku a sbormistra proslulého mužského a chlapeckého sboru. Sérii osmi koncertních večerů uzavře 23. září neméně slavný varhaník z USA James Kibbie.
Představí se ale také mladí nadějní interpretí, které na festival pozvala Irena Chřibková, zakladatelka festivalu a titulární varhanice svatojakubské baziliky. Letošní novinkou bude vítězka soutěže ve francouzském Biarritzu 2009 - Eiko Maria Yoshimura. Posluchači se letos také mohou těšit na vystoupení slovenské varhanice Moniky Melcová, která do svého programu zařadila improvizaci. “Ženu-improvizátorku jsme tu naposledy měli před 14 lety”, upřesnila Chřibková. Tato disciplína je doménou můžu. Zvláště Francouzi či Němci jsou v této disciplíně velmi dobří. Mezi ně patří i Patrick Delabre, varhaník z proslulé katedrály v Chartru, který před pražským publikem zahraje 9. září. České varhaníky bude na festivalu reprezentovat Jan Kalfus, spoluzakladatel Stamicova tria; Jan Hora, profesor varhanní hry na hudební fakultě AMU a Irena Chřibková.
Stejně jako loni budou moci posluchači sledovat virtuosy při hře na varhany skrze kamerovou projekci na plátno umístěné v přední části chrámové lodi. Jedna ze tří kamer bude snímat i pohyby nohou po pedálech, což při běžném koncertě není možné vidět.
Na programu bude J. B. Foerster, R. Schumann, A. Guilmant, C. Franck, L. Vierne a další. Nebudou chybět ani známé a oblíbené skladby J. S. Bacha, který většinu své tvorby napsal právě pro varhany a od jehož narození si letos připomínáme 325 let. Především ale zazní nejlepší díla českého varhaníka a skladatele Jiřího Ropka, jemuž je letošní ročník věnován. Festival zahájí John Scott Ropkovou Toccatou, kterou tento nejvýznamnější český varhaník a skladatel 20. století složil přímo pro něj.
Profesor Dr. Jiří Ropek (1922 – 2005) působil v kostele svatého Jakuba dlouhých 45 let. Během totalitního režimu, jenž nepřál opravdovému umění, byly jeho varhanní půlhodinky před nedělní mší velkým kulturním zážitkem. Jako první český varhaník koncertoval v Royal Festival Hall v Londýně a v roce 1994 byl jmenován čestným členem Společnosti britských varhaníků – Royal College of Organists. Ropek vyučoval varhanní hru na Pražské konzervatoři a od 50. let se také věnoval skladbě. Jeho celoživotní obdiv gregoriánského chorálu a latinského jazyka se stal zdrojem inspirace k řadě sólových kompozic pro varhany či vokálních děl duchovního charakteru. Varhany v bazilice u svatého Jakuba jsou největší v Praze a po olomouckém chrámu svatého Mořice druhé největší v České republice. Mají 91 rejstříků a 8 277 píšťal. Zvukové spektrum tohoto jedinečného nástroje se podobá velkému symfonickému orchestru. Jeho původ spadá do počátku 18. století, od té doby došlo několikrát k jeho přestavbě a rozšíření. V současnosti umožňují tyto varhany provedení skladeb všech stylových období. Hrát na ně bude nepochybně zážitkem pro všechny hosty festivalu a pro publikum jedinečný kulturní svátek. Atmosféra mezinárodního varhanního festivalu je výjimečná a to také díky bazilice sv. Jakuba, která má ojedinělou akustiku a svým nádherným interiérem dotváří a umocňuje celkový hudební zážitek. Je to místo s bohatou a dlouholetou duchovní a kulturní tradicí. Působilo zde mnoho umělců zvučných jmen. “Vnímavý člověk to ucítí hned, jak vejde,” říká Irena Chřipková. “Od roku 1991, kdy jsem zde hrála svou první mši, se snažím navázat na slavnou tradici a věřím, že se mé vynaložené úsilí odráží nejen v koncertech, které tu hraji, ale i v dramaturgii hudebních cyklů, jež tu prostřednictvím Svatojakubského Audite Organum pořádám, ” uzavírá Chřibková.
Součástí festivalu je i výstava nazvaná Pocta Jiřímu Ropkovi. Soubor fotografií, korespondence a notových zápisů umělce, jemuž letošní ročník vzdává hold, budou k vidění po celou dobu trvání festivalu v ambitech kláštera sv. Jakuba a poté přímo v bazilice. Zahájení výstavy proběhne 5. srpna po úvodním koncertě. Minoritská bazilika sv. Jakuba je jedním z nejznámějších pražských chrámů, najdete ji v ulici Malá Štupartská naproti východu z Ungeltu. Chrám býval místem slavnostních obřadů při pohřbech panovníků. V roce 1378 zde bylo například vystaveno na nádherném katafalku obklopeném pěti stovkami svící tělo Karla IV. Každý, kdo překročí práh portálu, užasne nad překrásnou výzdobou. Posvátný prostor v sobě chová nejen mnoho uměleckých pokladů, ale i vzpomínek na kus staropražského života. Má i svá místa, která jsou opředená pověstmi. Mnohé z nich byly literárně zpracovány. Ta nejznámější je spojována s uctívanou a dary ověšovanou soškou Panny Marie na hlavním oltáři. Její kamenná ruka podle pověsti chytila zloděje, který chtěl jeden z darů ukrást a držela ho až do chvíle, kdy jej na místě činu chytili řeholníci. Zloděj byl podle práva potrestán a jeho uťatá ruka visí v kostele dodnes.
Přečtěte si rozhovor s
Poslechněte si přehled slovenského folku v roce 2024. 
Poslechněte si pořad o písničkáři Jiřím Smržovi. 
