Svatováclavské slavnosti

Jak jsme byli informováni pořadateli akce: samotné těžiště letošních festivalových koncertů je v zahajovacím a závěrečném koncertě. Jedná se o díla hudebního klasicismu a o jedno dílo neoklasické - Stabat mater Jana Křtitele Vaňhala. V závěrečném koncertu (28. 9.) zazní díla dvanáctiletého a třináctiletého W. A. Mozarta. Vedle známého Exsultate, jubilate to bude i méně provozované sborové Te Deum laudamus. Koncert uzavře Mše C dur op. 86 L. van Beethovena, která zcela novátorsky zpracovává mešní ordinarium - nikoliv jako samostatná čísla, ale jako jeden mohutný hudební proud.

Premiérově zazní půvabné neoklasické dílo z raného tvůrčího období Jana Klusáka, Malá ranní mše pro dětský sbor a malý orchestr, která vznikla před padesáti lety a dosud nebyla provedena.

Dva komorní koncerty v Praze přinášejí zcela odlišné programy. První koncert pořádaný 18. září ve spolupráci s Uměleckou besedou v Praze (účinkují Rudolf Kvíz - recitace, Kamil Doležal - klarinet a Hanuš Bartoň - klavír) představuje duchovní hudbu dvou soudobých skladatelů: brněnského autora Pavla Zemka (Chrámové sólo pro sólový klarinet a Sedm posledních slov Ježíše Krista na kříži pro sólový klavír) a pražského autora Svatopluka Havelky (Rozhovory Duše s Bohem pro klarinet a klavír, doplněné texty ze Soliloquia Sv. Augustina). Druhý koncert 26. 9. přináší díla barokních autorů pro soprán s koncertantní violou da gamba.

Vokálně instrumentální hudba z přelomu baroka a klasicismu zazní i na sobotním výletě 22. 9. do Želiva. Želivský klášter byl v 18. století významným střediskem vzdělanosti a důležitým centrem hudebního dění v kraji. Prvním významným hudebníkem v želivském klášteře byl Josef Leopold Václav Dukát, jehož sbírka duchovních kantát s názvem Cithara nova ze samého počátku 18. století vznikla v Želivu. Dokladem o úzkém vztahu mezi želivskou a strahovskou královskou kanonií premonstrátů jsou skladby strahovského premonstráta Jana Lohelia Oehlschlägela. Koncert je pořádán ve spolupráci s Kanonií premonstrátů v Želivě.

Varhanní hudbě je vedle večerního koncertu 20. 9. ponejvíce s romantickým programem a hudbou 20. století věnováno pět poledních koncertů – denně od 17. 9. do 21. 9. v Chrámu Matky Boží před Týnem. Tento cyklus je specifický tím, že většina koncertů je věnována jedinému autorovi (Carl Philipp Emmanuel Bach, Josef Seger, Georg Muffat a Gottlieb Muffat, Dietrich Buxtehude, Jan Zach). Na závěrečném koncertě zazní na malém positivu Vaňhalův varhanní koncert.

Z pravoslavné tvorby uslyšíme zajímavý koncert vynikajícího ruského mužského vokálního souboru Blagovest, pořádaný společně s Ruským střediskem vědy a kultury v Praze. Program s výjimkou jediného italského autora je složen výhradně z ruské hudby z doby od 18. století do současnosti. S Ruským střediskem pořádáme společně i další akci: promítání ruského filmu Andreje Tarkowského Andrej Rublev.

Mezi další akce festivalu patří i nešpory a mše svatá svátkům sv. Ludmily a sv. Václava a Svatováclavský koncert.