Smetanova lebka vyvrátila dlouholeté pomluvy
Vědecké prozkoumání lebky a kosterních pozůstatků Bedřicha Smetany přineslo zajímavé výsledky.
Oprava hrobky na pražském Vyšehradě si vyžádala exhumaci pozůstatků Bedřicha Smetany. Vědcům se tak naskytla jedinečná příležitost prozkoumat je. Doc. MUDr. Jiří Ramba, DrSc. dlouholetý pracovník Dětské stomatologické kliniky druhé Lékařské Fakulty University Karlovy v pražském Motole spolupracuje již léta s antropologickým týmem prof. MUDr. Emanuela Vlčka. Profesor Vlček potvrdil, že se skutečně jedná o Smetanovy pozůstatky a dal je MUDr. Rambovi k dalšímu prozkoumání.
Pouhým okem bylo vidět, že pravá část lebky je menší, má zdeformovanou očnici, lícní kost i čelist. Rentgenové snímky ukázaly, že se jednalo o vývojovou anomálii, způsobenou zpomalením růstu obličeje. Další nález prokázal známky dlouhodobého infekčního zánětu. MUDr. Ramba po podrobném prozkoumání dalších zdrojů (včetně dobových zápisů a deníku) došel k závěru, že si Bedřich Smetana v jedenácti letech (v době pobytu v Jindřichově Hradci) hrál (pravděpodobně s kamarády) s výbušninou, která explodovala a střepy z láhve, umístěné v zemi, ve které byla látka uložena, mu poranily obličej. Chlapec utrpěl těžké poranění obličeje a přechodně ztratil sluch. Rána, která byla infikovaná hlínou s chlévským hnojem, byla vymyta špinavou vodou z nedalekého rybníka Vajgaru, což vedlo k zanícení. Neléčený zánět se stal chronickým a zachvátil mozkové pleny.
Z pohledu dnešní medicíny jsou tím objasněny mnohé další zdravotní obtíže, kterými skladatel trpěl: ztráta imunity, alergie, zánět močového měchýře, časté angíny, zvracení, závratě. Mikroskopické vyšetření lebky prokázalo, že zánět postihl i ušní kůstky, což vedlo jak k postupnému ohluchnutí, tak také k psychickým potížím a k hnisavým a bolestivým zánětům kůže, které byly v minulosti mylně považovány za nebolestivé luetické vředy.
Po destiletí šířená domněnka, že byl Smetana nakažen syfilidou je tedy zcela nesmyslná. Byl to muž, který mnoho let trpěl za nešťastnou příhodu z dětství. Jeho ostatky byly po opravě hrobky uloženy zpět na Vyšehrad a nás může dál těšit jeho hudba.
Pokud se setkáte s některým z jeho portrétů, jistě vás již nepřekvapí, proč je na něm takřka vždy natočen zleva a proč si v dospělosti kryl znetvořenou pravou tvář bohatým plnovousem.