Sirotčí mše

Vedle Korunovační mše a slavného Rekviem patří k nemnoha duchovním skladbám, které Mozart napsal. Byla vytvořena na objednávku jezuitského kněze Ignaze Parhammera, ke příležitosti vysvěcení vídeňského kostela “Waisenhauskirche”. Zdejší sirotci při mši zpívali ve sboru. Odtud tedy pochází i název této slavnostní mše. Poprvé (a to s obrovským úspěchem) zazněla 7. prosince roku 1768 za řízení samotného autora – tehdy teprve 12letého Wolafganga Amadea Mozarta. Pokud byste ji hledali v Köchelově katalogu, najdete ji pod číslem 139. Je komponována na klasický latinský, liturgický text s částmi Kyrie, Gloria, Credo, Sanctus, Benedictus a Agnus Dei. Mozart zde kromě sboru a orchestru využil i čtyři sólové hlasy: soprán, který přednese Gundula Janowitz, alt nastudovala Frederica von Stade, Wieslaw Ochman přednese tenorová sóla a Kurt Moll bas. Soubory Konzertvereinigung Wiener Staatsoper a Wiener Philharmoniker doplní i Rudolf Scholz na varhany. Nastudoval a provedení řídí vynikající dirigent italského původu Claudio Abbado.

Mši doplní dvě Mozartovy varhanní skladby: Ouvertura C dur, katalogové číslo 399 a Preludium C dur, katalogové číslo 284. Obě přednese  varhaník János Sebestyén.