Poslední premiéra sezóny - Pucciniho Tosca v Moravském divadle Olomouc

27. června 2009 Zajímavosti ze světa klasiky

V pátek 19. června 2009 se v Moravském divadle uskutečnila poslední premiéra divadelní sezony 2008/2009. Tou byla skutečná hudební lahůdka: proslulá opera italského skladatele Giacoma Pucciniho Tosca, kterou v Olomouci ve spolupráci s šéfdirigentem Tomášem Hanákem a sbormistryní Lubomírou Hellovou nastudoval mladý hostující italský režisér a scénograf Lev Pugliese. Spolu se sólisty, sborem a orchestrem Moravského divadla v inscenaci spoluúčinkují také děti z pěveckého sboru Campanella Olomouc.

Další reprízy jsou například 29. června, 5. září nebo 21. září 2009.

Nejslavnější Pucciniho opera se odehrává na pozadí politických bojů v Itálii roku 1800 a vypráví tragický příběh tří lidí: slavné operní pěvkyně Toscy, volnomyšlenkářského malíře Cavaradossiho a sadistického policejního ředitele Scarpia, kteří jsou lapeni v osidlech milostné touhy a politických intrik. Tosca je výjimečná žena, která přitahuje pozornost nejen svou duševní krásou a čistotou. Milostný cit ke Cavaradossimu ji v momentu zoufalství dohání až k vraždě Scarpia a následně, po popravě svého milence, i ke své sebevraždě.

Tragický operní příběh, který byl poprvé uveden v roce 1900 v Římě, strhuje svým dramatickým napětím i melodiemi. Giacomo Puccini je pak také jedním z nejoblíbenějších hudebních skladatelů hostujícího italského režiséra Lva Puglieseho: "Síla emocí v jeho operách má ohromující moc. Charaktery postav se vyjevují v úplném rozsahu různých emocí a aspektů jejich osobností, rovněž dualita, která se skrývá ve všech Pucciniho ženských postavách, činí z jeho oper fascinující práci pro každého režiséra. Považuji se za romantického člověka a co může být romantičtějšího než Puccini?" vysvětluje Pugliese svůj vztah ke skladatelově tvorbě a dodává: "Tosca byla jednou z prvních oper, kterou jsem viděl. Byla to nádherná inscenace s Raisou Kabaivanskou a Silvanem Carrolim. Děj opery je umístěn do Říma, kde jsem se narodil a dosud žiji. Je neuvěřitelné procházet se centrem mého města a mít možnost obdivovat skutečná místa, kde se příběh Toscy odehrál, a zjišťovat, že nejsou fikcí v textu libreta, ale každodenní realitou." Režisér Lev Pugliese současně také pro tuto inscenaci vytvořil scénu i kostýmy: "Obvykle rád kombinuji různé styly a metody. Tato inscenace pak bude obsahovat sérii projekcí, zde s využitím trojrozměrné animace?" dodává.

Opera nabitá otřesy vášní i zoufalstvím pak pojednává o různých podobách lásky: žárlivé, vášnivé, i té vedoucí k vraždě a sebeobětování. Zároveň také hovoří o moci a jejím zneužití, o politickém boji, kvůli němuž jedni umírají a druzí vraždí. Dobře vypointované drama plné emocionálního náboje a krásná hudba nabízejí skvělé příležitosti pro představitele jednotlivých rolí. Titulní roli Toscy ztvární v Olomouci v alternaci hned tři výborné sopranistky Hana Kostelecká, Magda Málková nebo Lea Vítková, jejího milence - malíře Maria Cavaradossiho pak Petr Martínek nebo Jakub Rousek. Role policejního ředitele Scarpia se v alternaci zhostí Jakub Kettner, David Szendiuch nebo Vladislav Zápražný. Dále se divákům představí Jiří Přibyl nebo David Szendiuch (Cesare Angelotti), Jiří Přibyl nebo Vladimír Třebický (Kostelník), Antonín Valenta nebo Milan Vlček (Spoletta), Petr Špaček nebo Jan Vaculík (strážník Sciarrone), Vladimír Fujerík nebo Petr Špaček (Žalářník) a Michaela Dvořáková nebo Lucie Janderková (Pastýř). Spolu se sborem a orchestrem Moravského divadla spoluúčinkují děti z pěveckého sboru Campanella Olomouc. Na hudebním nastudování se pak výrazně podíleli dirigenti Tomáš Hanák a Petr Šumník ve spolupráci se sbormistryní Lubomírou Hellovou.

V historii českého divadla v Olomouci byla Tosca uvedena doposud celkem pětkrát. Poprvé ji soubor uvedl nedlouho po svém založení 14. prosince 1921 (dirigent Karel Nedbal, režie Bohuš Vilím). Titul tehdy patřil k nejhranějším cizím operám v období mezi válkami a dosáhl celkem 96 repríz. Další nastudování mělo premiéru 31. května 1947 (dirigent Jaroslav Budík, režie Václav Černý). Nastudování v roce 1961 připravili dirigent František Preisler st. a režisér E. F. Vokálek, 1. července 1979 pak Zvonimír Skřivan a Jiří Glogar. Doposud poslední premiéra se konala 19. června 1994 a byla opět dílem dirigenta Zvonimíra Skřivana, který ale tentokrát spolupracoval s brněnským režisérem Václavem Věžníkem.