Ohlédnutí za Kramářem

8. ledna 1831 zemřel věhlasný hudební skladatel František Vincenc Kramář. 185. výročí připomene Hudební siesta v sobotu 9. 1. 2016.
Sobotní polední Hudební siesta se ohlédne za 185. výročím úmrtí českého hudebního skladatele Františka Vincence Kramáře.
Pokud bychom otevřeli v první polovině 18. století dveře hostince v Brtnici u Kamenice, našli bychom tam hostinského Tomáše Krámáře a jeho ženu Dorotku. Ti se pak roku 1749 se svými pěti dětmi přestěhovali na hostinec do Kamenice. My budeme sledovat jejich tehdy desetiletého Jiřího, který se tu o dalších deset let později oženil a stal se také hostinským. Vzal si o 18 let starší vdovu Annu Dvořákovou a vyženil tak 5 dětí. Později k nim přibyly další tři: František Vincenc, Marie Viktorie a Klára.
Nejstarší František Vincenc Kramář se narodil 27 listopadu 1759 v Kamenici a zemřel 8. ledna roku 1831 ve Vídni. V Kamenici žil s rodiči až do 13 let. Pak se celá rodina přestěhovala do Třebíče - Podklášteří. To už ale hudebně nadaný František směřoval na jižní Moravu do Tuřan u Brna, kde jako učitel a regenschori působil jeho strýc Antonín. U něj se naučil výborně hrát na varhany. V té době byla výspou všech hudebníků nedaleká Vídeň. Není tedy divu, že tam František ve čtyřiadvaceti letech odešel na zkušenou. Po krátkém kapelnickém působení u uherského hraběte Károlyiho se roku 1795 vrátil do Vídně. Používal zde jméno Franz Krommer. Za patnáct let se vypracoval na komořího císaře Františka I. Když pak roku 1818 zemřel Leopold Koželuh, postoupil Kramář na jeho místo - ředitele komorní hudby a dvorního skladatele. Zajímavostí je, že byl posledním držitelem tohoto honosného titulu. Od roku 1790 začaly vycházet tiskem jeho skladby a to nejen v Rakousku, ale také v Německu, Dánsku, Francii, Anglii, Itálii a v Americe. Dnes víme, že napsal 9 symfonií, řadu koncertů a velké množství komorních skladeb. Jeho smyčcové kvartety byly srovnávány s Haydnovými. Velmi uznávané jsou dnes také díla pro hoboj a klarinet. Kromě hudby napsal mnoho dodnes dochovaných česky psaných dopisů svým příbuzným do Čech. Na svou vlast nikdy nezapomněl a pokud mohl, rád se do svého rodiště vracel. Přesto zemřel ve Vídni 8. ledna roku 1831.
V rámci Hudební siesty, kterou u příležitosti 185. výročí Kramářova úmrtí budeme vysílat v sobotu 9. ledna, si budete moci poslechnout dvě jeho skladby: Concertino Es dur pro flétnu, klarinet, housle a komorní orchestr opus 70 a dechovou Partitu Es dur, opus 69.