Oblíbený ale nevyslovitelný Dvořák

Osmé září roku 1841 byl v Nelahozevsi u Kralup nad Vltavou den jako každý jiný. Jen pro řezníka Františka Dvořáka byl výjimečný. Narodil se mu totiž první syn Antonín. Šťastný otec se těšil, že jednoho dne po něm hoch převezme řemeslo. Netušil, jak slavné se stane nejen u nás, ale po celém světě ono (pro cizince tak těžce vyslovitelné jméno) “Dvořák”.

Pro chlapcovu pozdější uměleckou dráhu byly důležité už první hudební podněty, které získával v rodné Nelahozevsi. Produkce venkovských muzik v hostinci jeho rodičů, hra otce na citeru, zpěv italských dělníků, kteří se tehdy podíleli na stavbě železnice, hudba při mších v ostele sv. Ondřeje a inspirativní osobnost místního kantora-hudebníka Josefa Spitze. V Nelahozevsi žil Antonín do svých dvanácti let, kdy se Dvořákovi přestěhoval do nedalekých Zlonic. Jako chlapec byl  i zde v rukou dobrých muzikantů (svého strýce Josefa a učitele Liehmanna, kteří poznali, že jeho hudební talent je neobyčejný a s notnou dávkou úsilí přesvědčili otce, aby chlapci dopřál lepší hudební vzdělání. Tak se Antonín Dvořák podle přání otce sice řezníkem vyučil, ale živnost po něm nepřevzal. Jako dobrý houslista a varhaník odešel na dva roky do Prahy na varhanní školu. Později začal hrát na violu v orchestru Cecilské jednoty a pak Komzákovy kapely, se kterou přešel do Prozatimního divadla. Zde působil až do roku 1871 – tedy do svých třiceti let. Tato léta nebyla pro Dvořáka nijak finančně příznivá. Proto si přivydělával vyučováním v rodinách, varhaničením a při tom pilně skládal. Zatím ale bez většího úspěchu. Od roku 1873 se díky stipendiu a výhodnému sňatku s Annou Čermákovou věnoval jen skladbě.

Životní příběh Antonína Dvořáka trval necelých 63 let. Prvního května roku 1904 jej ukončila mozková mrtvice.

Více se o osudech skladatele dozvíte v den výročí z polední Hudební siesty, kdy zazní 15. Slovanský tanec, Rondo pro violoncello a orchestr opus 94 a Legendy opus 59. V tentýž den (8. 9. 2016) od 1.00 hod. zazní Dvořákova komorní hudba: Klavírní kvintet č. 2 A-dur op. 81, Silhouetty opus 8, v 9.00 slavná Humoreska, Valčík A dur, sbor Květiny bílé po cestě (z Rusalky) a Slovanský tanec číslo 2 opus 101. Duchovní hudba po skončení mše svaté (cca v 18,35) nabídne Biblické písně v podání Eduarda Hakena.

Dvořákova Novosvětská symfonie je na programu druhé části nedělní Hudební siesty (11. září 2016) a celé Stabat Mater tentýž den od 20.30 hodin.