Komorní hudba na Pražském jaru
Poslední květnový víkend bude patřit koncertům komorní hudby zaměřeným na Rok české hudby.
Je-li 69. ročník Pražského jara českou hudbou prostoupen, pak jeho komorní řada na tomto fenoménu stojí. Festival nabízí během jediného víkendu esenci české komorní tvorby výhradně v podání domácích interpretů. Od pátku 30. května do neděle 1. června se na deseti koncertech představí vedle mladých hudebníků soubory prověřené časem a repertoár rozpjatý od klasicistních děl až po kompozice zcela současné. Publikum tak bude mít možnost srovnat hudební řeč gigantů, jako je Smetana, Dvořák či Janáček, s jazykem soudobých umělců v nejrozmanitějším nástrojovém obsazení. Jedinečnost každého vystoupení bude podtržena rovněž mimořádným prostředím, v němž se koncert odehrává.
Cyklus koncertů zahájí Bennewitzovo kvarteto. Tento dnes již etablovaný soubor zařadil do svého festivalového programu vedle sto let staré, avšak stále aktuální Meditace na staročeský chorál „Svatý Václave“ Josefa Suka (1974–1935) druhý smyčcový kvartet Iši Krejčího (1904–1968) a dílo Slavomíra Hořinky (nar. 1985) Songs of Immigrants. Tato experimentální kompozice, pokoušející se odpovědět na otázku „Co se stane, když se smísí tradiční turecká, vietnamská a marocká hudba?“, zazní v české premiéře. Posluchačsky přitažlivým bodem večera bude uvedení antinormalizační kreace Luboše Fišera Crux pro housle, tympány a zvony, kterou spolu s perkusionistou Pavlem Rehbergerem představí primárius kvarteta Jakub Fišer. Emoční síla skladby bude nepochybně umocněna skutečností, že se koncert odehraje v expozici moderního středoevropského umění v Muzeu Kampa.
V tradičnějším prostředí se bude konat sobotní matiné, během něhož přednese nejmladší interpretka letošního ročníku Pražského jara, houslistka Julie Svěcená, spolu s klavíristou Václavem Máchou publiku důvěrně známé skladby Bedřicha Smetany (1824–1884), Antonína Dvořáka (1841–1904) a Josefa Suka.
Instrumentálně subtilní obsazení vystřídá na odpoledním koncertu početnější ansámbl – soubor dechových nástrojů. Belfiato Quintet, založený v roce 2005 studenty pražské Akademie múzických umění, získal během svého dosavadního působení výrazné renomé v řadě interpretačních soutěží a na mnoha pódiích doma i v zahraničí. Na Pražském jaru představí tvorbu Antonína Rejchy (1770–1836), Leoše Janáčka (1854–1928) a Josefa Bohuslava Foerstera (1859–1951).
Tři další sobotní koncerty, obsazené umělecky vyzrálými soubory, jsou programově spojeny skladatelskou osobností Antonína Dvořáka. Komorní tvorba je v odkazu tohoto titána české hudby zastoupena třemi desítkami skladeb, z nichž většina představuje základní kameny světového repertoáru. Jednou z nejvíce oceňovaných Dvořákových komorních kompozic je Smyčcový sextet A dur, jehož premiéra se uskutečnila před sto třiceti pěti lety v Berlíně. Na letošním Pražském jaru uvede Dvořákův smyčcový sextet stále svěží Panochovo kvarteto, rozšířené pro tuto příležitost o Jakuba Fišera a Tomáše Jamníka.
České noneto, které si letos připomíná 90. výročí svého vzniku, zahraje Dvořákovu Serenádu d moll v úpravě svého někdejšího uměleckého vedoucího Františka Hertla. Wihanovo kvarteto pak na prémiovém koncertě v Rytířském sále Valdštejnského paláce přednese Dvořákův Smyčcový kvartet C dur, dílo komponované autorem v duchu vrcholných děl první vídeňské školy.
Dvořákovy romantické kompozice ovšem budou konfrontovány s díly zrozenými ve dvacátém století. Festivalové publikum tak vyslechne v precizní interpretaci Panochova kvarteta Smyčcový kvartet d moll Vladimíra Sommera (1921–1997), v provedení Českého noneta pak Dechový kvintet Jaroslava Ježka (1906–1942) a jazzem inspirovanou Kuchyňskou revui Bohuslava Martinů (1890–1959). Wihanovo kvarteto na program zařadilo Janáčkův Kvartet č. 1 „Z podnětu Tolstého Kreutzerovy sonáty“ a Apollinairovu báseň pro soprán a smyčcové kvarteto „La jolie rousse“ Jana Klusáka (nar. 1934). Pěveckého partu se ujme sólistka opery Národního divadla, půvabná rusovláska Marie Fajtová.
Dvořákův dialog s moderními skladateli pokračuje i v neděli 1. června. Trio Martinů, působící na české hudební scéně bezmála čtvrt století, zkonfrontuje dvě mimořádná díla: Dvořákovo Klavírní trio f moll, představující milník ve skladatelově komorní tvorbě, a Trio d moll Bohuslava Martinů, jednu z autorových vrcholných a zároveň posledních kompozic. Podobně jasnou koncepci nabídne i Pražákovo kvarteto, jež na svůj festivalový program zařadilo Smetanův Smyčcový kvartet e moll „Z mého života“ a Dvořákův Klavírní kvintet A dur, k jehož provedení si soubor přizval pianistu Lukáše Klánského.
Symfonickou tvorbu Antonína Dvořáka v úpravě pro klavír a čtyři ruce přiblíží Renata a Igor Ardaševovi, kteří přednesou výběr ze Slovanských tanců, jakož i dvě části skladatelova cyklu Ze Šumavy, pro čtyřruční klavír komponovaného. V téže úpravě zaznějí rovněž Smetanova symfonická báseň Vltava a Sonáta g moll Jana Křtitele Václava Kalivody (1801–1866). K soudobé hudbě se Ardaševovi obrátí ve skladbě Drásnění, zkomponované pro ně před deseti lety Vítem Zouharem (nar. 1966).
Víkend české komorní hudby se uzavře v neděli večer v Rudolfinu vystoupením Baborák Ensemble. Soubor s nestálým počtem členů vznikl roku 2001 – jeho jádro tvoří lesní roh a smyčcové kvarteto, k nimž se podle potřeby připojují další instrumenty. V základním obsazení se na Pražském jaru 2014 Baborák Ensemble prezentuje ve skladbách Antonína Rejchy a Miloše Boka (nar. 1968), variantní nástrojové složení souboru pak nabídnou kompozice Zdeňka Fibicha (1850–1900) a Leoše Janáčka.
Patrony Víkendu České komorní hudby se stali herečka Hana Maciuchová. Mons. Václav Malý a Prof. MUDr. Cyril Höschl, DrSc. FRCPsych.
Zdroj: tisková zpráva Pražského jara