Klášterní hudební slavnosti - ohlédnutí

Zahajovací koncert v pondělí 7. července byl věnován výročí 330. let narození Antonia Vivaldiho a podle očekávání přilákal množství příznivců, kteří neváhali a někteří i celý koncert stáli. Výkon mladého českého smyčcového orchestru Barocco sempre giovane a jeho sólistky Ivy Kramperové byl strhující. Sólistka nenechala nikoho na pochybách, že patří ve svém oboru mezi naši špičku, a posluchači ocenili výkon umělců opravdu nadšeným potleskem. Vždyť si to umělci za provedení Vivaldiho Čtvero ročních dob zasloužili plnou měrou.

Také druhý koncert ve středu 9. července se setkal s mimořádným zájmem posluchačů, kteří naplnili prostory bývalého klášterního kostela v Šumperku téměř do posledního místečka. A byli také po zásluze odměněni. Banchieri Singers, šestičlenný vokální soubor z Maďarska, nezůstali nic dlužni své pověsti a připravili návštěvníkům koncertu jedinečný zážitek. Soubor, který je přirovnáván k současné evropské špičce ve svém oboru, se prezentoval především skladbami renesančních skladatelů. Ovšem strhující čistota provedení, stejně jako obrovské proporce v dynamice forte a piano nenechaly publikum chladnými, a když na konci programu zazněly skladby současných evropských skladatelů, které byly souboru věnovány, ovace ve stoje nikoho nepřekvapily, snad jen Banchieri Singers. Ti byli atmosférou koncertu nadšeni natolik, že přidávali třikrát a kdyby nebyl již pokročilý čas, zpívali by jistě dál.

Koncertem v pátek 11. července pokračovala přehlídka mezinárodních umělců, na varhanním koncertě vystoupil polský varhaník Waclaw Golonka. Laureát mnoha mezinárodních soutěží (také soutěže Pražské jaro) rozezněl varhany klášterního kostela hudbou barokních mistrů Buxtehudeho, Bacha, Brixiho, ale také Kuchaře, který reprezentoval období klasicismu, nebo Surzyńského, představitele pozdního polského romantismu. Mistrovství Waclawa Golonky bylo opravdovým zážitkem, tato hudba prostoru bývalého klášterního kostela nadmíru sluší.

Závěrečný koncert v neděli 13. července přivítal hosty ze Slovenska, na koncertě vystoupili Komorní sólisti Bratislava pod vedením houslistky Ivany Pristašové. Koncert byl koncipován jako protiklad hudebních světů. Na začátku koncertu zazněla symfonie C.P.E.Bacha, následována Symfonií pro prázdné struny L.Andriessena. Tato soudobá skladba byla posluchačsky velmi náročná, ale také mimořádně zvukově zajímavá. Na pódiu se sešlo 13 sólistů, kdy každý měl jinak naladěny prázdné struny. Proto také Symfonie  pro prázdné struny. Závěr koncertu byl ve znamení hudby J.S.Bacha, konkrétně Suity pro orchestr. Slavnostní skladba se svou slavnou částí Air byla opravdových závěrem slavností.

A jak se festivalzapsal u diváků a příznivců klasické vážné hudby? To bude ještě určitě předmětem hlubších analýz, ale jisté je jedno. Příznivců úměrně k počtu koncertů ubývalo a závěrečný koncert byl navštíven opravdu jen skromně. Škoda, že si takový hudební svátek lidé nechali ujít, ale byl k tomu jistě nějaký důvod. Počasí, neděle, možná i přeci jen větší počet koncertů s ohledem k loňskému ročníku - to je jen několik aspektů, nad kterými se pořadatelé budou muset do budoucna zamyslet. Nicméně jako kulturní počin července jsou Klášterní hudební slavnosti jistě hodny pokračování.