Karel Stamic

Karel Filip Stamic nebo také Carl Philipp Stamitz  se narodil 7. května roku 1745 v　Menheimu a zemřel 9. listopadu roku 1801 v　Jeně. Podobně jako jeho otec (Jan Václav Antonín) a bratr (o pět let mladší Antonín Tadeáš Jan Nepomuk, který působil v Paříži) se věnoval nejprve interpretačnímu umění. Byl skvělým houslistou, violistou a hráčem na violu d´amour. Prvním učitelem mu byl otec, který ale roku 1757 zemřel. To bylo Karlovi teprve 12 let. Hudební výchovu pak převzal nový kapelník Menheimské kurfiřtské kapely Christian Cannabich a také dvorní kapelník Ignaz Holzbauer a v　neposlední řaděi  český skladatel František Xaver Richter, který v　Menheimu v　té době působil. Karel Stamic se už v necelých sedmnácti letech stal druhým houslistou dvorní kapely. Brzy ji však opustil a hrál sólově na housle, violu a milostnou violu. Jak víme, byl také skladatelem - velmi pilným skladatelem. Můžeme se potěšit jak velkým množstvím komorních skladeb, tak také koncerty a symfoniemi. Koncertů napsal více než 60, symfonií 51 a 38 koncertantních symfonií. Při návštěvě svého bratra v Paříži se seznámil a spřátelil s největším klarinetovým virtuózem té doby Johannem Josephem Beerem. Měli k　sobě blízko i proto, že Beer pocházel od Litoměřic. Stamic pro něj složil nejen koncerty, ale i koncertantní symfonie. Ty psal pro nejrůznější obsazení.

My v den výročí v rámci polední Hudební siesty uslyšíme:  Allegro a Romanci z  Kvartetu F dur pro fagot, housle, violu a violoncello opus 19, číslo 6, dále Koncert pro housle, klarinet a orchestr B dur a Koncertantní symfonii D dur pro hoboj, fagot a orchestr.