Jiří Bělohlávek
Měl chuť dirigovat na Pražském jaru. S talentovanými dětmi našich Základních uměleckých škol nacvičil koncertní program, který měli zahrát tuto neděli v pražském Rudolfínu.
Hudba bylo to, co Jiřího Bělohlávka drželo i v době těžké nemoci. Když dirigoval nořil se do jejích tónů tak intenzivně, že necítil únavu ani bolest. Odmítal se vzdát těžké nemoci a odložit taktovku. Do poslední chvíle s hudbou žil. Své letošní vystoupení na Pražském jaru musel ze zdravotních důvodů na poslední chvíli zrušit. Poprvé na tomto festivalu dirigoval roku 1972. Od té doby zde vystoupil více než čtyřicetkrát. Z toho čtyřikrát otevíral Pražské jaro Smetanovou Mou vlastí. Jiří Bělohlávek odešel na věčnost. Jeho nahrávky nás budou provázet a dělat nám radost po mnoho dalších desetiletí. Budou výborným studijním materiálem pro mladé přicházející hudebníky. Jeho jméno se zapíše mezi legendy, jakými jsou Rafael Kubelík, Václav Neumann, Václav Talich či Karel Ančerl. V Jiřím Bělohlávkovi ztrácí skvělého dirigenta nejen Česká republika, ale i celý hudební svět.
Kéž mu dá Bůh ve svém Království zakusit nebeskou hudbu plnou harmonie.
Přečtěte si rozhovor s
Poslechněte si přehled slovenského folku v roce 2024. 
Poslechněte si pořad o písničkáři Jiřím Smržovi. 
