František Benda

František Benda

V pondělí 7. března 2016 v rámci polední Hudební siesty vzpomeneme na českého hudebního skladatele Františka Bendu, od jehož úmrtí uplynulo 230 let.

O jeho životě toho víme hodně, protože dvacet let před svou smrtí (v 54 letech) sepsal vlastní paměti. Narodil se v rozvětvené muzikantské rodině v dnešních Benátkách nad Jizerou. Tatínek hrál amatérsky na cimbál, na hoboj a na šalmaj. Všech svých pět dětí vedl k hudbě. František už jako osmiletý hrával na housle v hostincích k tanci. Brzy se však proslavil jako zpěvák. V devíti byl přijat za diskantistu kostela sv. Mikuláše v Praze na Starém Městě. Odtud začínají jeho útěky, kterých za život absolvoval několik. Tentokrát k jezuitům do Drážďan, kde zpíval v kurfiřtské kapli. Vedle zpěvu cvičil na violu a na housle. Už tehdy hrával zpaměti Vivaldiho koncerty. Daleko od domova se mu stýskalo. Proto se po roce pokusil o´útěk. Píše o tom: "...a ježto mě propustit nechtěli, unikl jsem tajně na lodi do Čech, na jejímž vlečném člunu jsem spal až k Pirně. Když jsem se ráno probudil, stáli nade mnou dva mužové, kteří mne s sebou vzali opět do Drážďan." Jak víme, byl odtud přeci jen propuštěn, protože následkem prochladnutí přišel o krásný hlas. Ten se mu vrátil v podobě altu. Následovalo studium v jezuitském semináři v Praze. V patnácti letech kvůli mutaci přišel i o alt. Vrátit se domů, kde si vyzkoušel tkalcovinu. K profesionální dráze hudebníka jej nasměroval hrabě z Klenové, jehož byl poddaným. Od roku 1726 pobýval tři roky v různých službách ve Vídni. Protože po něm ale žádali "lokajských služeb", utekl do polské Vratislavi. Zpráva, že na něj byl ve Vídni vydán zatykač, jej cestou přesměrovala do Varšavy. Místo v kapele u starosty vystřídalo v roce 1732 angažmá u královské polské kapely. Ta byla po smrti Augusta II. rozpuštěna a Benda přišel opět do Drážďan. Ale ani tady nechtěl být ve službě. Takzvaný “výhost” získal zaplacením dvou set zlatých, které hrabě ještě téhož večera prohrál v kartách. 17. dubna 1733 vstoupil František Benda do služeb korunního prince (pozdějšího krále Friedricha II. Velikého) v Ruppinu. O tři roky později se kapela přestěhovala do Rheinsbergu, roku 1740 (po Friedrichově korunovaci), do Potsdamu. Zprvu byla malá, ale plná dobrých hudebníků. Rok po nástupu Friedricha na trůn už měla 39 členů. Benda zůstal ve Friedrichových službách až do konce svého života. Mezi jeho povinnosti patřily zkoušky na každovečerní hudební produkce, působení v operním orchestru a doprovázení krále při hře na flétnu. Z dobových pramenů můžeme zjistit, jak taková každovečerní produkce u krále vypadala. "Koncert byl zahájen flétnovým koncertem, jehož sólové věty král přednesl s velkou přesností. (...) Byl jsem velice překvapen a potěšen tím, jak přednesl allegra a jak citlivě vyzpíval adagio. Prostě hrál lépe než všichni diletanti, ba i hudebníci z povolání, které jsem do té doby slyšel. Jeho Veličenstvo hrálo tři dlouhé a obtížné koncerty, všechny stejně dokonale…" Král Friedrich si Bendy velmi cenil. Svými současníky byl pokládán za mimořádného houslistu. A opět zalistujme v dobových pramenech, kde je napsáno: "...jeho styl je neobyčejně zpěvný, v jeho skladbách by člověk sotva našel pasáže, které by nemohl zpívat lidský hlas. Jeho hra je procítěná (…) jak mi bylo řečeno, i velcí hudebníci ji poslouchali se slzami v očích. (…) Skladby i přednes tohoto mistra jsou skutečně velmi osobité a krásné." Benda byl učitelem dvěma generacím houslistů. Bývá označován za zakladatele německé houslové školy. Neovlivnil však pouze své žáky. Způsob své hry přenesl i na celý královský orchestr.

Kompozici se Benda začal soustavně věnovat od 26 let. Ve svých pamětech napsal: "...já se nestydím veřejně vyznat, že nemohu být počítán mezi velké kontrapunktiky. Každý má svou vlohu a v té nechť se snaží vyniknout. Nikdy jsem nesnil o tom, skládat silné a fugované práce. Znal jsem svou omezenou vlohu a o to víc se vynasnažil houslové sonáty očistit a psát je zpěvně." K tomuto skromnému vyznání dodejme, že se věnoval téměř výhradně instrumentální hudbě – především skladbám pro housle.

Hudební siesta se rozezní čtyřmi skladbami Františka Bendy. Jako první zazní Sonáta pro housle a cembalo, po ní budou následovat Koncert A dur pro flétnu a orchestr a Symfonie C dur a poslech zakončí Koncert pro housle Es dur.

Radical Polish Ansambel

radical-polish-ansambel_Filipczuk-maciej_fotoMilanTesarPoslechněte si rozhovor s polskou skupinou Radical Polish Ansambel. 

Regiony

Regiony

Rozhovor v časopisu KAM v Brně

Tesar-Milan_studioRaPg2025_fotoViolaHertelovaPřečtěte si rozhovor s programovým ředitelem Proglasu Milanem Tesařem v časopisu Kam v Brně

Folk na Slovensku v roce 2024

janku_gratia-plenaPoslechněte si přehled slovenského folku v roce 2024.

Profil Jiřího Smrže

960px-Brno-Leitnerka-uvedení-alba-Kořeny-Jiřího-Smrže2013Jiří-Smrž2_wikipediePoslechněte si pořad o písničkáři Jiřím Smržovi.

Darujte Proglas!